Po více než šesti letech izolace mezinárodní měnové instituce obnovují oficiální kontakty s Caracasem.
Přerušení vztahů mezi Venezuelou a institucemi, jako jsou Mezinárodní měnový fond (IMF) a Světová banka(WB), sahá do roku 2019. Tehdy se mezinárodní společenství nedokázalo shodnout na tom, kdo je legitimním představitelem státu a tento spor paralyzoval nejen diplomatické uznání, ale i přístup země k finančním zdrojům. Současný obrat přichází v návaznosti na změnu politického vedení. Nová prozatímní administrativa získala podporu klíčových mezinárodních aktérů, což umožnilo obnovení institucionální spolupráce. Rozhodnutí IMF bylo podle dostupných informací výsledkem konsenzu většiny členských států, kteří tím de facto uznali nové vedení země.
Načasování obnovení vztahů nelze oddělit od kroků Washingtonu. Uvolnění sankcí a následné uznání nové venezuelské administrativy vytvořily podmínky, za nichž si IMF i Světová banka mohly dovolit změnit svůj postoj. To posiluje dlouhodobou kritiku, že tyto instituce nejsou pouze ekonomickými aktéry, ale i nástroji širší zahraniční politiky pod taktovkou USA. Návrat IMF a WB do Venezuely tak mnozí analytici interpretují spíše jako potvrzení geopolitického obratu v zemi než jako nezávislé posouzení její ekonomické situace. Kritiku vyvolává i fakt, že IMF v minulosti odmítl Venezuele poskytnout nouzovou finanční pomoc během pandemie covidu-19, a to právě kvůli nejasnému uznání vlády. Tehdy byla humanitární situace v zemi mimořádně vážná, přesto instituce zvolila striktní výklad svých pravidel.
Znovunavázání vztahů otevírá Venezuele možnost získat přístup k financování, které bylo doposud blokováno, včetně prostředků ze zvláštních práv čerpání (SDR). Současně může dojít k první komplexní ekonomické analýze země po téměř dvou dekádách, což je nezbytný krok pro případnou restrukturalizaci dluhu. Ten se odhaduje na více než 150 miliard dolarů a představuje jednu z hlavních překážek hospodářského oživení. Na druhé straně samotné obnovení vztahů automaticky neznamená okamžitý příliv financí. IMF již naznačil, že před případným úvěrovým programem bude nutné zlepšit kvalitu ekonomických dat, posílit instituce a vytvořit důvěryhodný rámec hospodářské politiky. Krátce po oznámení IMF deklarovala obnovení spolupráce i Světová banka, která Venezuele neposkytla půjčku od roku 2005. Z institucionálního hlediska nejde o vstup do nových struktur – Venezuela je členem těchto organizací již od roku 1946. Aktuální krok tak představuje spíše „normalizaci“ či obnovu vztahů než jejich vytvoření. Přesto má silný symbolický rozměr: signalizuje konec období diplomatické izolace Venezuely a návrat do mezinárodního finančního systému.
Obnovení spolupráce mezi Venezuelou a globálními finančními institucemi lze číst dvěma způsoby: jako příležitost k ekonomické obnově, ale i jako připomínku toho, že mezinárodní finanční architektura není imunní vůči politickým tlakům. Zatímco oficiální rétorika zdůrazňuje „prospěch pro venezuelský lid“, skutečný test přijde až ve chvíli, kdy se ukáže, za jakých podmínek a s jakými důsledky bude tato spolupráce pokračovat.