Pro Indonésii je energetická bezpečnost na prvním místě.
Indonésie pokračuje v plánu dovézt až 150 milionů barelů ruské ropy, a to i přes nejnovější balík sankcí Evropské unie, který nově zahrnuje i indonéský ropný terminál Karimun.
Jde o první případ, kdy Brusel sankcionoval neruský ropný terminál v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Krok má podle komentátorů signalizovat, že EU nepoleví v tlaku na obchodní aktivity napojené na obcházení cenového stropu.
Sankce mohou Karimun ekonomicky poškodit tím, že se mu vyhnou velcí přepravci kvůli pojištění, ztíží se platby v eurech přes evropské banky a může vzrůst kontrola původu nákladů v mezinárodních přístavech.
Zároveň se objevují pochybnosti o praktické výhodnosti ruské ropy pro státní firmu Pertamina, protože může vyžadovat jiné rafinace, zvyšovat náklady na dopravu a pojištění a komplikovat platby v dolarech, zatímco Indonésie deklaruje, že potřebuje rychlé dodávky z jakýchkoli dostupných zdrojů a současně nechce zrušit dohodu o nákupu americké energie.
Poslední vývoj je nicméně dalším příkladem rostoucího napětí mezi západním úsilím izolovat Moskvu a prioritou energetické bezpečnosti v Asii, kde mohou země i nadále hledat cesty, jak si zajistit dostupné dodávky.
„Vzhledem k tomu, že na asijském trhu probíhá masivní palivová krize a je snadné míchat a poté prodávat ropu a produkty z Karimunu, budou asijské země pravděpodobně i nadále platit za zajištění jakýchkoli nákladů, které se jim podaří získat,“ řekl k tomu novinám South China Morning Post Nicholas Mulder z Cornellovy univerzity v USA. Jak dodal: „Nutnost energetické bezpečnosti nyní převažuje nad výhodami dodržování západních sankcí. Pokračující obchod s ropou mezi Indonésií a Ruskem je dobrým příkladem tohoto posunu v uvažování.“