Evropa zaostává. Uvnitř Komise i mezi členskými státy roste nespokojenost s von den Leyenovou

Komise pod vedením německé političky sice centralizuje a koncentruje moc, ale nedovede se soustředit na ekonomické a strategické úkoly.

Předsedkyně Evropské komise a německá politička Ursula von der Leyenová si během svého působení v čele komise vybudovala silně centralizovaný a prezidentský způsob řízení, který jí umožňuje kontrolovat téměř všechny klíčové procesy uvnitř instituce.

Podle řady úředníků a diplomatů, kteří s ní úzce spolupracují, však tato koncentrace moci vede k zahlcení jejího nejužšího týmu, k mikromanagementu a k tomu, že Komise ztrácí schopnost soustředit se na své hlavní ekonomické úkoly.

Minimální pokrok, nespokojenost roste

Ačkoli von der Leyenová během sedmi let zvládla řídit EU v době pandemie, válek i obnovených obchodních tlaků ze strany USA, její pokrok v posilování jednotného trhu a konkurenceschopnosti EU je podle kritiků minimální. Nespokojenost roste jak mezi členskými státy, tak uvnitř samotné Komise, kde se komisaři cítí odříznuti od rozhodování. Kritika přichází i z byznysu, který upozorňuje, že Evropa zaostává v klíčových oblastech, jako jsou čipy nebo umělá inteligence.

Článek Bloombergu popisuje, že návrhy zásadních strategií – například plán na dokončení vnitřního trhu nebo návrh víceletého rozpočtu – byly opakovaně zdržovány a sdíleny s ostatními institucemi až na poslední chvíli. To vyvolalo odpor zejména v Německu, kde kancléř Friedrich Merz veřejně odmítl její rekordní rozpočtový návrh téměř okamžitě po jeho zveřejnění.

Neefektivní styl řízení

Von der Leyenová je zároveň kritizována za to, že se často pouští do krizí mimo svůj přímý mandát, což podle jejích oponentů odvádí pozornost od dlouhodobých priorit. Někteří lídři, například italská premiérka Giorgia Meloniová, tvrdí, že EU by byla efektivnější, kdyby se soustředila na méně témat, ale dělala je důsledněji.

Přesto má von der Leyenová i zastánce, kteří oceňují, že posílila mezinárodní roli EU a dodala Komisi větší politickou váhu.

Pro evropský průmysl však bude rozhodující, zda dokáže naplnit své sliby v oblastech jako kritické suroviny, čipy či revize systému emisních povolenek. Mario Draghi mezitím varuje, že evropský růstový model slábne a že kontinent potřebuje rychlejší a ambicióznější kroky.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.