Graf týdne mapuje nárůst inflace v české ekonomice. Kde rostly ceny nejvíce?
Hlavní nárůsty jsou patrné v oddíle doprava, konstatuje ČSÚ. Důležité je ovšem podotknout, že současná inflační vlna, způsobená útokem Izraele a USA na Írán, je rozprostřená v čase. Jako první se projevuje u cen pohonných hmot, dále pak se projeví u řady materiálů i statků (v Japonsku to např. jsou sanitární rukavice, které jsou čerpány ze státních rezerv). Nejen ceny zemního plynu, ale i dalších materiálů a zejména hnojiv se odrazí následně v cenách potravin (s odstupem půl roku a déle).
V případě takových situací je užitečné sledovat jak meziroční změnu (což je také kritérium inflačního cílování ČNB), tak i meziměsíční, která ukazuje na to, jak se situace průběžně mění. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,5 %, meziročně o 2,5 %. Jsme tedy stále v tolerančním pásmu ČNB, která má stanovený inflační cíl na 2 %, s tolerancí plus mínus jeden procentní bod.
Ceny pohonných hmot a maziv se zvýšily meziměsíčně o 7,3 %. Situace se tak obrátila vůči vývoji v minulém roce, kdy ceny pohonných hmot klesaly (a pomáhaly tlumit vyšší ceny potravin). Dnes to jsou zejména ceny potravin, které tlumí celkový cenový index. Klesaly ceny vepřového masa, brambor, ale i mléka či vajec. Obrátil se i poměr mezi růstem cen zboží a služeb – ceny zboží zaznamenaly vyšší dynamiku než služeb.
Hodnoty, za které se tankovalo, byly nejvyšší od října/listopadu 2022, uvádí ČSÚ. Meziroční nárůst cen pohonných hmot byl 24,6 %. Ale i další složky koše rostly výrazně rychleji než toleranční pásmo ČNB. Patří tam například víno, ale ze zásadnějších položek také vodné, stočné. Vzrostlo také tzv. imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení). V meziročním srovnání ale rostly ceny služeb stále rychleji než zboží.
Předběžný odhad uvádí inflaci za duben 2026 za eurozónu 3,0 %, na Slovensku 4,0 %, v Bulharsku, které má nově euro, 6,2 %. Největší byla ovšem inflace v Rumunsku (9,0 %).
