Summit G7 pod tlakem: Rostoucí nespokojenost odráží proměnu světového řádu

Blížící se summit skupiny G7 ve francouzském Évian-les-Bains se bude v polovině června odehrávat v atmosféře rostoucího napětí a bezpečnostních obav.

Tisíce demonstrantů, kteří se o druhém červnovém víkendu shromáždili v nedaleké Ženevě, vyslaly jasný signál, že část veřejnosti stále více zpochybňuje nejen konkrétní politická rozhodnutí západních lídrů, ale i samotnou roli G7 v současném mezinárodním systému. Protestní akce spojila desítky občanských iniciativ zastupujících různorodé zájmy – od ekologických organizací přes obhájce lidských práv až po skupiny podporující palestinskou otázku. Přestože jejich požadavky nejsou totožné, spojuje je přesvědčení, že současný model globálního řízení nedokáže dostatečně reagovat na nejzávažnější problémy dneška.

G7 už není tím, co bývala

Skupina G7 byla po desetiletí považována za jedno z nejvlivnějších fór světové politiky. Sdružuje Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Francii, Německo, Itálii a Spojené království a dlouhodobě určovala směr ekonomických i geopolitických rozhodnutí, její postavení však v posledních letech slábne. Zatímco v minulosti představovaly členské země dominantní část světové ekonomiky, jejich relativní váha postupně klesá. Růst ekonomik mimo tradiční západní okruh vede k tomu, že stále více států zpochybňuje, zda může skupina reprezentující jen omezenou část světové populace nadále vystupovat jako hlavní koordinátor globálních řešení a právě tento argument zazníval během demonstrací nejčastěji. Kritici upozorňují, že rozhodnutí přijímaná na summitech G7 mají dopad na miliardy lidí, kteří však nemají možnost se na jejich tvorbě podílet. V očích protestujících se tak skupina stává symbolem nerovnováhy mezi ekonomickou mocí a demokratickou legitimností.

Trump terčem kritiky

Významným faktorem letošních protestů je také návrat Donalda Trumpa do centra mezinárodní politiky, jehož postoje k obchodním vztahům, klimatickým závazkům i bezpečnostním otázkám dlouhodobě vyvolávají silné reakce nejen ve Spojených státech, ale i v zahraničí. Podle organizátorů protestů představuje současná politika některých západních zemí riziko pro stabilitu mezinárodního prostředí a komplikuje hledání společných řešení v oblastech, jako jsou klimatické změny, sociální nerovnost nebo ozbrojené konflikty.

Francouzské i švýcarské úřady pak přistoupily v souvislosti se summitem k rozsáhlým bezpečnostním opatřením. Omezení dopravy, zvýšený počet policistů a ochrana obchodních zón mají zabránit opakování situace z roku 2003, kdy obdobný summit v regionu doprovázely násilné střety a značné materiální škody.

G7 a posilování BRICSu

Mnoho podnikatelů v okolí preventivně zabezpečilo své provozovny. Samotná přítomnost tak rozsáhlých bezpečnostních opatření však zároveň ukazuje, jak citlivou událostí se summity G7 staly. Setkání, která měla původně sloužit především k ekonomické koordinaci, dnes často fungují jako symbol širších společenských sporů. Jedním z nejvýraznějších trendů posledních let je posilování uskupení BRICS, jehož členskou základnu tvoří mimo jiné Čína, Indie a Rusko. Rozšiřování tohoto bloku naznačuje proměnu globálního rozložení moci a rostoucí ambice zemí globálního Jihu podílet se na tvorbě mezinárodních pravidel. Pro G7 to představuje zásadní výzvu. Skupina již nemůže automaticky předpokládat, že její rozhodnutí budou vnímána jako všeobecně legitimní nebo reprezentativní.

Multipolarita nastupuje

Současný svět je mnohem více multipolární než před dvěma desetiletími a tradiční západní instituce se musí této realitě přizpůsobit. Letošní summit tak nebude pouze diskusí o ekonomice, bezpečnosti či mezinárodním obchodu. Stane se také testem schopnosti západních demokracií reagovat na rostoucí kritiku vlastního fungování a na měnící se geopolitické prostředí. Protesty v Ženevě ukazují, že část veřejnosti očekává hlubší změny než jen diplomatická prohlášení.

Otázkou zůstává, zda dokáže G7 přesvědčit svět, že i v nových podmínkách zůstává relevantní platformou pro řešení globálních problémů, nebo zda bude její vliv nadále ustupovat ve prospěch nových center moci. Výsledek summitu proto nebude důležitý pouze pro jeho účastníky, ale také pro budoucí podobu transformujícího se mezinárodního řádu.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.