Rostoucí počet vojenských družic, kybernetických útoků a zbraní schopných ničit vesmírné objekty mění charakter mezinárodní bezpečnosti.
Vesmír, který byl dlouho považován především za prostor vědeckého výzkumu a technologického rozvoje, se postupně stává další oblastí strategického soupeření světových mocností.Vesmírná bezpečnost přestává být abstraktním tématem budoucnosti. Nedávné přiblížení ruské vojenské družice Kosmos 2612 k finskému satelitu Iceye-X36 ukazuje, že soupeření mezi státy se stále častěji přesouvá i na oběžnou dráhu Země. Finská družice poskytuje Ukrajině radarové snímky využitelné při sledování vojenské situace. Ruský satelit se k ní podle dostupných informací opakovaně přibližoval, přičemž vzdálenost mezi oběma objekty v některých okamžicích činila pouhých několik set metrů. Nešlo přitom o běžné setkání dvou družic. Jejich vzájemná blízkost byla natolik výrazná, že radarové systémy někdy zaznamenávaly oba objekty jako jediný. Takové manévry mohou sloužit k získávání technických informací, odposlechu komunikace nebo narušování spojení mezi družicí a pozemními stanicemi. Skutečný záměr ruského zařízení však zatím není znám. Státy se tak již mohou již připravovat na možnost ozbrojeného konfliktu ve vesmíru. Spojené státy v posledních týdnech oficiálně potvrdily existenci zbraňových systémů na oběžné dráze.
Obrana vesmírných zařízení je trendem
Podobné přiznání následně učinila také Velká Británie. Další země rozvíjejí technologie určené k obraně proti nepřátelským vesmírným prostředkům nebo k jejich vyřazení z provozu. Francie plánuje umístit menší hlídkové družice do blízkosti svých větších vojenských satelitů. Ty by měly zajišťovat jejich ochranu a umožnit rychlejší reakci na případné nepřátelské manévry. Významným rizikem jsou také protidružicové rakety, kterými disponují Spojené státy, Rusko, Čína a Indie. Všechny čtyři země již prokázaly schopnost zničit družici na oběžné dráze. Takové testy však mají i dlouhodobé následky: vytvářejí rozsáhlé množství vesmírného odpadu, který může ohrožovat další zařízení. Podstatná část současného orbitálního odpadu pochází z čínského testu protidružicové zbraně z roku 2007 a ze srážky nefunkční ruské družice s americkým komunikačním satelitem v roce 2009. Vesmír se tak postupně stává prostředím, kde může jediný vojenský zásah způsobit škody přesahující původní konflikt.
Ukrajina ukázala nový význam vesmírné infrastruktury
Strategický význam vesmírné infrastruktury se naplno projevil během války na Ukrajině. Družice dnes zajišťují nejen průzkum bojiště, ale také komunikaci, navigaci a přenos dat nezbytných pro řízení bezpilotních prostředků. Zvlášť důležitou roli hrají komunikační systémy společnosti SpaceX, především Starlink a jeho vojenská varianta Starshield. Ukrajinská armáda využívá obě služby. Když však v polovině října došlo k dočasnému omezení rychlosti připojení vojenského systému Starshield, některé ukrajinské průzkumné a útočné drony ztratily potřebné spojení. Omezení bylo následně odstraněno a služba obnovena.
Tato situace názorně ukázala, jak výrazně může schopnost soukromé technologické společnosti ovlivnit průběh vojenských operací. Vesmírná infrastruktura již není pouze státní záležitostí. Významnou část strategických kapacit provozují soukromé firmy, jejichž rozhodování může mít přímé geopolitické důsledky. Zároveň se ukazuje, že Starlink není využíván výhradně jednou stranou konfliktu. K jeho terminálůmse v určitých případech dostávaly také ruské síly, a to prostřednictvím zařízení získaných na bojišti nebo z druhotného trhu. Společnost SpaceX proto zavedla systém autorizovaných zařízení a uživatelů, který má omezit neoprávněný přístup.
Nejde jen o vojenský problém
Zranitelnost vesmírné infrastruktury se však netýká pouze armád. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byl napaden satelitní komunikační systém americké společnosti Viasat. Útok způsobil výpadek přibližně 30 000 modemů napříč Evropou. Problémy se dotkly například i německých větrných elektráren, které nebylo možné standardním způsobem dálkově ovládat. Poškozená zařízení musela být kompletně vyměněna. Současně útok komplikoval komunikaci a koordinaci ukrajinských ozbrojených sil.Pro odborníky na vesmírnou bezpečnost šlo o zásadní varování, které bývá přirovnáváno k Pearl Harboru – okamžiku, jenž zásadně změnil dosavadní vnímání bezpečnostních rizik.Vesmírné systémy dnes čelí nejen fyzickým hrozbám, ale také rostoucímu počtu kybernetických a elektronických útoků. Jejich cílem mohou být pozemní řídicí stanice, komunikační infrastruktura i samotné družice.Výzkumníci z ETH Zürich zaznamenali během roku 2025 celkem 407 kybernetických incidentů souvisejících s vesmírným sektorem. Řada z nich měla vazbu na ozbrojené konflikty a krizové situace. V průměru tak připadal přibližně jeden incident na den.
Evropa řeší problém
Pro evropské státy je stále naléhavější otázkou, jak zajistit ochranu vlastní vesmírné infrastruktury a snížit závislost na zahraničních technologiích.Evropa přitom není v této oblasti bez vlastních kapacit. Disponuje raketovým systémem Ariane 6, který jí umožňuje samostatný přístup do vesmíru. Provozuje také vojenské komunikační družice a rozvíjí vlastní navigační a pozorovací systémy Galileo a Copernicus. Její slabinou však zůstává pomalejší rozhodování, složitější koordinace jednotlivých projektů a omezená schopnost konkurovat rozsahu amerických a čínských investic.Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je satelitní síť IRIS², jejímž cílem je vybudovat bezpečnou komunikační infrastrukturu pro evropské vlády, armády a provozovatele kritických služeb. Projekt má zároveň snížit závislost Evropské unie na mimoevropských poskytovatelích.Plánovaná konstelace má zahrnovat 330 družic na nízké oběžné dráze Země a dalších 18 na střední oběžné dráze. Zvláštní část systému, tvořená 66 družicemi, bude určena pro obranné, bezpečnostní a krizové účely.
Původní ambice však narážejí na organizační a finanční komplikace. Zapojení velkého množství subjektů a složité rozhodovací procesy prodlužují realizaci projektu. Plnohodnotné fungování se proto neočekává před rokem 2030.Do té doby může Evropa využívat například síť OneWeb provozovanou společností Eutelsat. Ta má v současnosti více než 600 aktivních družic na nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 1 200 kilometrů.Starlink tedy nemá v oblasti satelitního internetu absolutní monopol. Jeho postavení je však mimořádně silné, a to nejen díky rozsahu vlastní družicové sítě, ale také díky schopnosti společnosti SpaceX vynášet nové satelity na oběžnou dráhu.
Nedostatek kapacit v dopravě do vesmíru
Rozšiřování satelitních sítí naráží na další zásadní problém: nedostatek kapacit pro dopravu zařízení do vesmíru. Výroba družic se rozvíjí rychleji než možnosti jejich vynášení na oběžnou dráhu. O vlastní konstelaci usiluje například Amazon prostřednictvím projektu Kuiper, který si již zajistil starty na evropských raketách Ariane 6. Čína zase rozvíjí projekt Qianfan, jehož cílem je vybudovat síť přibližně 15 000 družic. Více než 250 z nich již bylo vypuštěno, další rozšiřování však komplikuje omezená dostupnost startovacích kapacit.Firma plánuje v dlouhodobém horizontu přechod od raket Falcon 9 k nové generaci systému Starship.
Pro provozovatele, kteří jsou dnes na starších raketách závislí, to znamená nutnost počítat s budoucími změnami v dostupnosti a ceně startů.Rozsah současné expanze je mimořádný. Z přibližně 14 000 aktivních družic na oběžné dráze připadá více než 11 000 na síť Starlink společnosti SpaceX. Další projekty však připravují Čína, Evropa, Rusko i soukromé technologické společnosti. Evropská kosmická agentura odhaduje, že do roku 2030 by mohlo kolem Země obíhat až 100 000 družic.
Takový nárůst by znamenal zásadní proměnu vesmírného prostředí. Vedle rozšíření komunikačních, navigačních a pozorovacích služeb by však výrazně vzrostlo také riziko kolizí. Další komplikací je skutečnost, že hranice mezi civilním a vojenským využitím technologií se stále více stírá. Řada zařízení má takzvané dvojí využití. Technologie určená k odstraňování nefunkčních družic nebo sběru vesmírného odpadu může být za určitých okolností využita také k manipulaci s cizím satelitem či k jeho vyřazení z provozu. Vesmír navíc zatím postrádá jednoznačný a dostatečně účinný systém pravidel, který by odpovídal dopravním předpisům na silnicích nebo v letectví.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
