Chilané v hlasování odmítli návrh změny ústavy

Hlasování nebylo podle analytiků jen odmítnutím textu nové ústavy, bylo i plebiscitem o novém prezidentovi.

Většina Chilanů (62 %) hlasovala v nedělním referendu proti navrženým ústavním změnám. Odmítnutí návrhu již naznačovaly průzkumy veřejného mínění. Návrh ústavy neoslovoval umírněné Chilany, kartami zamíchalo také povinné hlasování. Značně polarizovaná debata o změnách ústavy a jejich příprava začala v roce 2021.

V novém souboru zákonů se navrhuje úplná rovnost pohlaví, právo na bezplatné vzdělání, zdravotní péči a bydlení, uznání paralelního soudního systému pro domorodá území a přísnější předpisy v oblasti životního prostředí v zemi, která je největším světovým producentem mědi a jedním z předních producentů lithia.

Návrh ústavy vznikl na základě dohody mezi zákonodárci a protestujícími o ukončení násilných shromáždění proti nerovnosti v roce 2019, při nichž byly zabity desítky lidí. Po sečtení 99 procent hlasů měl v nedělním plebiscitu tábor odmítajících 61,9 procenta hlasů oproti 38,1 procenta hlasů pro nový text ústavy.

Prezident Chile Gabriel Boric, který za nový dokument tvrdě lobboval, řekl, že výsledky ukázaly, že lidé „nejsou spokojeni s návrhem ústavy, který konvent Chile předložil“. Pro prezidenta představuje výsledek hlasování komplikaci. Boric natolik spojil svůj politický profil s novým dokumentem, že podle analytiků je pravděpodobné, že někteří voliči vnímali plebiscit jako referendum o jeho vládě, která má nízkou podporu.

V současnosti platná chilská ústava vznikla za diktatury Augusta Pinocheta, který zemi vládl v letech 1973-1990.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.