Aktuálně: Předseda Evropské rady Donald Tusk zveřejnil dokument, podle kterého systém přerozdělování uprchlíků v rámci EU není efektivní a selhal. Sklidil za to obrovskou kritiku z řad Evropské komise i od německé vlády.
Již dva roky se táhnou spory mezi členy EU ohledně rozdělování uprchlíků. Polsko, Maďarsko a ČR skončily před Evropským soudním dvorem. Předseda Rady Donald Tusk ovšem v dokumentu nyní označil dosavadní úpravu kvót za selhavší. Komise běsní vzteky.
Před summitem EU se spor o evropskou azylovou a uprchlickou politiku dále vyostřil. Komise a Parlament kritizují polského předsedu Rady Donalda Tuska. Jeho pracovní dokument připravený pro summit totiž označil rozdělování uprchlíků přes kvótní systém za „neefektivní“ a velmi sporný.
Uvádí, že otázka zavazujících kvót se ukázala jako hluboce rozdělující. Řešení v migrační politice mohou najít jen jednotlivé státy, ale ne EU jako celek. Tusk tím ukázal, že jeho domov Polsko, ale i ČR a Maďarsko dodnes váhají, zda realizovat usnesení EU o přerozdělování a přijímání uprchlíků z roku 2015.
Frans Timmermans, který je místopředsedou Komise, odporoval kategoricky Tuskovi. Řekl, že buď se najde nějaké evropské řešení migrace, nebo nebude žádné řešení. Politika přerozdělování není podle Timmermanse bez účinku, každý prý musí nést svůj díl.
Podobně se vyjádřil i předseda liberální frakce Guy Verhofstadt. Řekl, že byl Tuskovým dokumentem zcela „šokován.“ Tusk podkopává evropskou politiku. Příslušný komisař Dimitris Avramopoulos označil jeho pracovní dokument za „antievropský“ a „neakceptovatelný.“ Jeho role jako předsedy Rady je bránit evropské principy, nadával eurokomisař. Tuskův dokument také podkopává solidaritu. A bez ní, řekl Avramopoulos, nemůže Evropa existovat.
Ke kritice se připojila i německá vláda. Němci říkají, že se jedná o celoevropský úkol. Mechanismus, který solidárně odlehčí určitým zemím, které přijaly obzvláště hodně uprchlíků, je pro Německo „zásadní součástí“ reformy evropského azylového systému. Solidarita je centrální kámen EU, tvrdí.
Na summitu mají hovořit šéfové vlád o tom, jak by mohla být v migrační politice nalezena společná linie. Především jde o to, jak by se v případě uprchlické krize mohlo odlehčit postiženým zemím.
Komise a také země jako Německo chtějí, aby se dohodnul koncept, který při silných přílivech zakotvuje povinnost rozdělení, včetně přijímání uprchlíků. Jenže takovýto nátlak odmítá Polsko, Maďarsko a ČR.
Ministři vnitra v září 2015 většinově a navzdory odporu východoevropských zemí dohodli rozdělení 120 000 uchazečů o azyl. Měli být rozděleni dle kvótního systému ze zatížených zemí jako je Itálie a Řecko. Jenže rozděleno bylo zatím jen 32 000 lidí.
Ilustrační obrázek: Autor – European People’s Party – IMG_7084, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=61922478