Aktuálně: Dvě procenta HDP na obranu se staly v Německu námětem diskuze v rámci koaličních vyjednávání. Proč tolik a je to vůbec potřeba?
Článek z německé ARD Tagesschau ukazuje debatu, která v Německu probíhá k tzv. dvouprocentnímu cíli výdajů na zbrojení.
Americký prezident Donald Trump tlačí na partnery z NATO, aby vydávali dvě procenta HDP na obranu. Při sondovacích rozhovorech v Německu se ukázalo, že je to sporné téma. Jak vůbec tento údaj vznikl a jak moc je závazný?
Místopředseda SPD uvedl jasně: máme v Německu jiné starosti než nesmyslné zbrojení. Ukázal tím také, co si myslí o tlaku CSU, možného koaličního partnera, kteří chtějí vydávat 2 % HDP na zbrojení. CSU cíl obhajují s tématem bezpečného Německa, které dostojí své evropské a mezinárodní odpovědnosti. A k tomu je potřeba mít dobře vybavený Bundeswehr.
Předseda SPD Martin Schulz se zase domnívá, že Německo by se nemělo dostat do spirály zbrojení, kterou propaguje americký prezident Trump.
Trump si ovšem dvouprocentní cíl nevymyslel. Jde o cíl, který si země NATO stanovily samy a dávno před Trumpem. ARD Tagesschau uvádí, že to bylo v Praze na summitu NATO v roce 2002.
Tehdy byly přizvány baltské státy, Bulharsko, Rumunsko a Slovensko, aby se staly členy aliance. A podmínkou bylo investovat do obrany „dost zdrojů.“ A pro aspiranty byla stanovena orientační hodnota ve výši 2 % HDP, přičemž i země, které již byly v NATO, měly o tento cíl usilovat.
Pevně stanoven byl dvouprocentní cíl znovu na summitu NATO v roce 2017 ve Walesu. Bylo to po anexi Krymu a vypuknutí války na Ukrajině.
Konkrétně ve Walesu bylo stanoveno, že země NATO budou směřovat k tomu, aby během deseti let směřovaly k cíli dvou procent a minimálně 20 % z toho investovaly do nového vybavení včetně s tím souvisejícího výzkumu a vývoje.
Pro Německo by to ovšem znamenalo, připomíná ARD Tagesschau, že by Německo mělo do roku 2024 své výdaje na obranu téměř zdvojnásobit. Podle ekonomického vývoje by to bylo téměř 60 mld. eur. Prezident spolkové akademie pro bezpečnostní politiku Karl-Heinz Knapp číslo dvou procent označil za „velmi politické číslo.“
Proč HDP?
Orientace na HDP slouží ke srovnatelnosti na mezinárodní úrovni. I u OSN je tomu tak, například vyspělé země by měly dávat 0,7 % svého HDP na rozvojové pomoc. Čehož by Německo mělo v příštím roce dosáhnout a mělo by to být chápáno jako příspěvek k mezinárodní prevenci krizí.
Ale země s malou hospodářskou silou se mohou dostat na dvě procenta snadněji, než velké ekonomiky. Experti i politici také poukazují na to, že se jedná o orientační ukazatel, který není právně závazný. K zemím NATO, které ukazatel nyní splňují patří USA, Velká Británie, Polsko, Řecko, Estonsko a nově také Litva, Lotyšsko a Rumunsko.
Předseda svazu Bundeswehru považuje dvouprocentní závazek za důležitý signál, který by měl být v nové koaliční smlouvě. Upozornil na to, že Bundeswehr je možné nasadit jen omezeně a vzhledem k úkolům je v nehorším stavu od roku 1990. Vybavení je zastaralé, což by indikovaly i zprávy, které tvrdí, že všech šest ponorek je v havarijním stavu. Ale realistický cíl je i podle něj alespoň 1,5 % HDP.
Prozatímní velká koalice zvýšila rozpočet na obranu a do roku 2020 si stanovila navýšení rozpočtu o 10,2 mld. eur. Tím splnila deklaraci z Walesu, která říká, že by se výdaje na obranu neměly dále krátit.
Cíl dvou procent není moc praktický údaj. Protože jen zvýšením výdajů nelze zaručit lepší obranyschopnost. Tedy nejde jen o výši výdajů, ale také o efektivní užití. Takže spoluprací a koordinací v Evropě je možné nejen zátěž rovnoměrněji rozložit, ale také ušetřit, jak uvedl ministr zahraničí Gabriel.
V Německu, uzavírá ARD Tagesschau, chybí široká a otevřená debata o prioritách německé zahraniční a bezpečností politiky. Někteří politici CDU chtějí v této debatě posílit roli parlamentu tak, aby rozhodnutí měla větší legitimitu a umožnila širokou veřejnou debatu – například právě v otázce výdajů na obranu.