Aktuálně: Vláda a Kreml zvažují zvýšit rozpočtové výdaje na zdravotní péči, vzdělání a infrastrukturu, kde se v uplynulých letech výrazně škrtalo. Podle všeho hledá zdroje na krytí těchto nákladů.
Ruská vláda podle informací, které přinesla agentura Bloomberg, zvažuje o tom, že otevře fiskální kohoutky a začne největší domácí výdaje od zvolení prezidenta Vladimira Putina v roce 2012.
Poradce prezidenta Putina pro ekonomiku Andrej Bělousov řekl, že výdaje na zdravotnictví, vzdělání a infrastrukturu by měly být zvýšeny o 1,5 až 2 % HDP. Škrty v jiných oblastech a „optimalizace“ daní by potom měly pomoci tyto výdaje finančně pokrýt, sdělil dále. Nicméně konečné rozhodnutí ještě nepadlo. Ministr financí Ruska Anton Siluanov přiznal, že je potřeba udělat „strukturální změny rozpočtu a daní“. Změny by podle ministra měly umožnit větší efektivitu v adresování sociálních potřeb a potřeb hospodářského růstu.
Odkud vzít zdroje?
Konkrétně má Kreml zvažovat zvýšení výdajů na dopravu a silnice v rozsahu, který bude celkem 30 % v následujících třech letech a také podpořit nárůst o 20 % výdajů na zdravotní péči a vzdělání. Zatím ale nikdo neví, jak se budou tyto výdeje konkrétně financovat. Lidé, kteří jsou s plány seznámeni, zmiňovali jako možnost škrty v oblasti bezpečnosti a také navýšení daní či deficitu. Nepřáli si ale sdělit svoje jména.
Podle těchto anonymních zdrojů Bělousov diskutuje návrhy rozpočtu. Některé tyto kroky byly přitom navrženy bývalým ministrem financí Andrejem Kudrinem a Bělousov potvrdil, že s těmito kalkulacemi pracuje v rámci další diskuze.
Navrhovaná vlna výdajů by měla začít působit na konci roku 2018 a měla by se zaměřit hlavně na roky 2021-22, sdělily oba dva zdroje. Výdaje na zdravotnictví, vzdělání a infrastrukturu by ta mohly zvýšit o 2,3 % HDP. V daný moment tvoří všechny tři položky dohromady 9 % HDP.
Hlavní ekonom BCS Financial Group Vladimir Tichomirov k tomu ale řekl, že je tu riziko toho, že tyto plány se omezí na prázdná slova, která by podpořila reformu, ale ve skutečnosti se nic nestane. Upozornil na to, že ekonomická politika byla doposud na mrtvém bodě a nedokázala podpořit růst, který by vedl ke zlepšení životních podmínek.
Vladimir Putin nečelí v nastávajících prezidentských volbách velké konkurenci. Jenže příjmy obyvatelstva se jen pomalu zotavují z recese, která byla nejdelší od roku 2000, kdy se stal prezidentem. Vláda plánovala, že bude držet výdaje na zdravotnictví, vzdělání a infrastrukturu následujících pár letech dole, aby tak držela pod kontrolou deficit rozpočtu v kontextu nízkých cen za ropu.
Světová banka v listopadu Rusko upozornila na velmi nízké výdaje na zdravotnictví a vzdělávání, které mohou nakonec ohrozit hospodářský růst země. S výdaji 3,6 % HDP na zdravotnictví je Rusko velmi daleko za průměrem EU, který činí 7,2 %. Ruská vláda také alokuje 3,6 % na vzdělání, zatímco EU průměr je 4,9 %, uvedl Bloomberg.