Přečetli jsme: Přední ruský odborník na mezinárodní vztahy hodnotí jeden rok Donalda Trumpa v Bílém domě. Amerika prochází trojitou krizí. Trump je jejím symptomem. Ten se za uplynulý rok ukázal jako narušitel, ale nikoliv přímo ničitel dosavadního systému.
Hodnocení jednoho roku prezidenství Donalda Trumpa především s ohledem na zahraničí politiku nabídl přední ruský odborník na mezinárodní vztahy Dmitrij Trenin. Podle Trenina se značná část komentářů prvního roku Trumpova pobytu v Bílém domě zaměřovala na osobnost prezidenta. Jeho osobnost má jistě význam, ale důležitější je politika, kterou dělá, konstatuje Trenin úvodem. Navzdory předpovědím se Trump neukázal být ničitelem systému, ale spíše jeho narušitelem. Nedošlo ke zničení hlavních ústavních základů USA a opěr amerického vedení v mezinárodních vztazích. Ale je tu prohlubující se krize politického systému, hodnotových orientačních bodů a vnější politiky USA
Tato krize začala před rokem 2016 a zvolení Trumpa bylo ve skutečnosti příznakem vážných problémů v americkém stranickém systému a skutečného štěpení v americké společnosti. Tato společnost se stále jasněji dělí na ty, kdo mají prospěch z globalizace a na ty, kteří se ocitají na straně, která prohrává.
V zahraniční politice se USA jako globální hegemon ocitají v situaci, kdy nedokáží řídit kolosálně složité světové procesy, dostávají se do sporu hned s několika velkými hráči, především s Čínou a Ruskem, a nedokázaly si uchovat konkurenceschopnost ve vztahu hlavně ke spojencům v Evropě a v Asii. Už Barack Obama umenšil americký akcent na intervencionismus a zaměřil se víc na vnitřní základnu americké moci.
Trojí krize Ameriky
Všechny tři krize – krize politického systému USA, krize hodnotových orientačních bodů a krize vnější politiky USA – dále pokračují za administrativy D. Trumpa. Zároveň, myslí si Trenin, se ukázaly hlavní oblasti, kde se tyto krize budou projevovat. Je to politicko-informační válka mezi prezidentem a jeho především demokratickými protivníky a liberálními médii. Tato válka půjde intenzivně dál, až do dalších voleb. Nicméně bude se vést v ústavním rámci.
Hodnotová krize se podle Trenina prohloubí. Nicméně ne tak, aby došlo k masovým protestům či k rozpadu národní jednoty. Zahraniční politika zmenší ambice ve vztahu k šíření demokracie, ale bude se snažit o to udržet a podpořit americkou nadvládu ve světě.
V domácí politice se Trumpovi nepovedlo zrušit obamovskou zdravotní legislativu. Dokázal ale prosadit významnou reformu daní. Ekonomika USA rostla, což není přímá zásluha Trumpa, ale je vidět, že americký byznys prezidentovi důvěřuje. I když snahy o přísnější imigrační politiku USA narazily na soudy, myšlenka, že by se v této oblasti mělo postupovat s většími omezeními, byla přijata velkou částí Američanů.
V zahraniční politice Trump učinil kroky, které demontovaly diplomatické dědictví Baracka Obamy. Odmítl podepsat TPP, zastavil americkou účast v Pařížské dohodě o klimatu, a fakticky oznámil vážnou možnost vystoupení z jaderné dohody s Íránem. Vedle toho USA odešly z organizace UNESCO, přiznaly Jeruzalém za hlavní město státu Izrael. A tyto kroky byly ukázkou Trumpova programu America First a odmítnutí mnohostranných dohod.
V tomto duchu Trump požadoval od amerických spojenců vyšší výdaje na obranu. Spojenci a klienti Spojených států dostaly vzkaz, že odmítnutí následovat linii USA v mezinárodních věcech může znamenat zkrácení nebo přerušení americké finanční podpory.
Trumpova tvrdost a čínský obrat
Americký prezident také projevil tvrdost ve vztahu k protivníkům Ameriky. Do Sýrie byly vyslány americké jednotky k boji s IS, což Obama neučinil. Byl posílen americký kontingent v Afghánistánu. Trump posílil spojenectví s Izraelem a Saúdskou Arábii, dvěma hlavními oponenty Íránu. A nakonec administrativa zesílila mnohočetný tlak na Severní Koreu.
Dva oficiální dokumenty, které Trump podepsal – strategie národní bezpečnosti a vojenská strategie – označily Rusko a Čínu za protivníky USA. Tedy, obě země se fakticky začaly posuzovat jako potenciální vojenští protivníci Spojených států, míní Trenin.
V případě Ruska se jedná o vývoj, který není překvapivý. Ale v případě Číny se jedná o obrat v zahraniční politice USA, která do této doby počítala se zainteresováním Pekingu v americko-centrického systému a s měkkým zadržováním Číny.
V oblasti zahraniční politiky došlo za Trumpa ke skutečné korekci: rovnováha mezi zájmy USA a zájmy systému, který ovládají, se vychýlila ve prospěch prvního. To vedlo k reakci spojenců. Evropské elity se rozhodly opatrně rebelovat, ale bez otevřeného antiamerikanismu. Nelze ale mluvit o krizi atlantických vztahů. Jak Trenin konstatuje, ty jsou nezměněné a americko-ruské soupeření je ještě stmeluje.
Vztahy USA a Rusko se dál zhoršily
Vztahy mezi USA a Ruskem se za uplynulý rok zhoršily. Hlavním důvodem proto, je fakt, že vnitropolitičtí protivníci Trumpa jsou přesvědčeni, že Rusko se v roce 2016 vměšovalo do amerických voleb, a to ve prospěch Trumpa. Mnozí podezřívají Trumpa, že je agentem Kremlu. V takových podmínkách je Trump zablokován a musí podepisovat protiruské sankce Kongresu. Vztahy obou zemí jsou podle Trenina rukojmí politické války doma.
Rusko a USA dnes vedou proti sobě informační a ekonomickou válku. Všechny zadržovací bariéry padly, kromě té poslední – přímé vojenské střetnutí. Dá se předpokládat, že tato situace bude pokračovat nejméně do roku 2021. Hlavní náplní vztahů mezi USA a Ruskem bude prevence incidentů, které by mohly vést k válečnému konfliktu.
V tomto případě má podle Trenina také smysl se zajímat o osobnost Donalda Trumpa. Mnozí vidí skutečnost, že Trump má přístup k jadernému kufříku jako nebezpečí. Zazněly i výzvy, aby Trumpovo okolí zasáhlo a blokovalo jeho přístup k jaderným zbraním.
A Trump se skutečně střetnul s krizovou situaci v oblasti severovýchodní Asie a stojí před dilematem, zda dovolí třetiřadé zemi, aby měla na jaderné mušce velmoc č. 1, nebo začne proti Severní Koreji preventivní válku, která může přinést miliony mrtvých a totální chaos. Od toho, jak Donald Trump jako 45. prezident USA vyřeší toto dilema se bude podle Trenina odvíjet také Trumpovo zahraničněpolitické dědictví. A nejen ono.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.