Trend od začátku 21. století je jasný: sociální demokracie v Evropě ztrácejí podporu voličů. Podívejte se na celoevropský obrázek politického postavení sociálně-demokratických stran v Evropě.
„V ústavním státě je vládcem volič“, řekl Ferdinand Lassalle, jeden z předních intelektuálů sociálně-demokratického hnutí v Evropě. Jenže volič za posledních 150 let ztratil víru v tuto Lassalleho myšlenku, konstatuje Marcel Pauly na stránkách časopisu Social Europe.
Všude v Evropě sociálně demokratické strany ztrácejí politickou podporu voličů. V Německu dostala SPD historicky nízkou podporu, její sesterské strany ve Francii, v Nizozemsku a v České republice skončily po volbách jen s jednočíselnou podporou. Evropské sociální demokracie bojují o život. Od začátku milénia poklesl jejich podíl na voličích v 15 z celkem 17 zemí, někde dramaticky.
V Německu získala sociální demokracie nejhorší výsledek v poválečných dějinách, jen 20,5 %. Gerhard Schröder vedl vládu s podporou 40 % v roce 1998 a v roce 2002 dostala jeho strana 38,5 % a on se stal znovu kancléřem. Od té doby ale strana sleduje cestu poklesu. SPD byla potrestána za velkou koalici. Přes malý nárůst v roce 2013 je tu poklesový trend.
Minulý rok byl pro francouzskou Socialistickou stranu nejhorší krizí vůbec. Socialistický prezident Francois Hollande odešel z úřadu jako nejméně populární prezident vůbec. Jeho nástupce ve strana Benoit Hamon pak dostal jen 6 % podporu v prezidentských volbách. V roce 2012 byla strana nejsilnější politickou silou, nyní je na 7 % podpory.
V Nizozemsku a v České republice dostaly sociálnědemokratické strany minulý rok v parlamentních volbách jen jednočíselnou podporu. Ve srovnání s předchozími výsledky spadly o celkem 19 a 13procentních bodů.
V případě Řecka je sociální demokracie, strana Pasok v dlouhodobé krizi. Strana se propadla na začátku dluhové krize. V roce 2012 se propadla o více než 30 p.b. a v roce 2015 ztratila dále, takže dnes nehraje skoro žádnou roli.
V posledních rakouských volbách se sociální demokraté sice udrželi na podpoře, kterou měli před 4 roky, ale jsou nyní v opozici a v průběhu poslední dekády jejich preference poklesly o 10 p.b.
V Itálii, Španělsku a Portugalsku sociálnědemokratické strany stále získávaly 40 % podporu ve volbách od začátku století. Nyní je tomu ale dost jinak. Například španělská PSOE dostala jen 22 % v posledních volbách.
Ve Švédsku a Finsku sociální demokracie zažívají stabilně pokles v podpoře voličů a je tomu tak od začátku 21. století. V Norsku se tamní Strana práce výrazně dostala z krize na začátku století. V roce 2001 strana po 40 letech odešla do opozice, s podporou jen 24,3 %. V roce 2017 dostala 27,4 %. I když je to nejsilnější strana, Norsku vládne konzervativní koalice.
Až dosud byla britská Labouristická strana v poklesu, který byl dlouhodobý. Mezi roky 2001 a 2015 ztratila 10 p.b. Nyní byla schopná nabrat dech a zcela jasně profitovala také z důsledků Brexitu.
Příklad každé země je individuální, ale jsou zde společné důvody pro takový pokles. Prvním je, že socialistické strany přicházejí o jádrové voliče, kterými byli pracující. Tento skupina je ale nyní velmi fragmentovaná a podmínky, které utvářely podporu pro sociální demokracie mizí.
Průmyslová práce se stává nadbytečnou nebo je přesouvána do zemí s nízkými mzdami. Například v Německu spadl podíl tradičních dělníků za posledních 50 let z poloviny pracovní síly na 25 %. A výzkumy ukazují, že tito zbylí dělníci už nevolí jen sociální demokracii.
Na druhém místě těmto stranám vznikla v mnoha zemích konkurence. Socialistické nebo levicově populistické strany dokázaly získat podporu dřívějších voličů sociální demokracie. Dobrým příkladem je řecká SYRYZA nebo strany v Portugalsku, Dánsku, Die Linke v Německu. Zároveň s tím ale podporu tradičních voličů sociální demokracie získávají pravicově populistické strany jako je AfD, Národní fronta nebo FPÖ v Rakousku a další.
Za třetí, míní autor, je tu krize mainstreamových politických stran. Angažovanost a důvěra voličů v politiku klesá nebo se rozpadá. Mnoho zemí v Evropě bojuje s poklesem volební účasti. V Německu v 70. let volilo 90 % oprávněných voličů, nyní číslo pokleslo na 70-80 %, ve Francii byla účast voličů v druhém kole prezidentských voleb roku 2017 historicky nejnižší.
Jak bude vypadat budoucnost evropské sociální demokracie? Jak odpovědět na výzvy dnešního světa a povede se sociálním demokratům dostat znovu důvěru voličů?
Nejbližší parlamentní volby čekají nyní Itálii, kde se Matteo Renzi, předseda Socialistické strany, stylizuje do italské verze Emmanuela Macrona. Slibuje obnovení poltické scény v zemi. Jenže předvolební výzkumy ukazují na to, že v podpoře vedou Hnutí pěti hvězd a Berlusconiho pravicová aliance. Takže velký comeback sociální demokracie není na pořadu dne.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Článek neprošel žádnou odbornou jazykovou korekturou. Za chyby a překlepy se omlouváme.