Mzdy v regionu východní Evropy rostou příliš a pokud vlády neinvestují do vzdělání a výzkumu místní pracovníci si vyšší mzdy nezaslouží. Nemají dost vysokou kvalifikaci.
Platy ve východoevropské „továrně“ rostou příliš, napsali autoři Andra Timu a Milda Seputyte pro agenturu Bloomberg. Východoevropské země musejí zvýšit kvalifikace svých pracovníků, aby tomu odpovídaly také platy. (Článek publikujeme jako ukázku proměny vidění regionu a jeho ekonomického modelu ze západní perspektivy. Pozn.redakce)09
Bratři Baumbrukové začali podnikat nedaleko Plzně hned po konci komunismu v Československu. A spoléhali se přitom na jednu hlavní ingredienci – na levnou pracovní sílu. Jejich zaměstnanci byli ochotni fyzicky pracovat jen za fragment platů v sousedním Německu.
Po třiceti letech se továrna hodně změnila. Výrobní haly jsou plné nejmodernějších strojů z Japonska, které obsluhují inženýři, kteří dostávají na české poměry nadprůměrné platy. Ředitel společnosti Martin Baumruk vysvětluje: „Myslel jsem si, že lidi jsou levní a nemohli jsme si dovolit koupit stoje. Teď je ta správná osoba hodnotnější než drahé stroje.“ Jeho společnost má roční prodeje v hodnotě 10 milionů euro. Baumbrukovo podnikání ukazuje na novou realitu v transformujících se ekonomikách východní Evropy. Po celém regionu vlády začínají narážet na omezení ekonomického modelu, který lákal západní investory po celá tři desetiletí na levnou a méně kvalifikovanou práci. S růstem mezd a nezaměstnaností na 4 % ve většině zemí, si politici nyní uvědomují, že musejí více investovat do výzkumu a vzdělání.
Radomír Rac, ekonom v Assicurazioni Generali v Praze, řekl Bloombergu: „Musíme se zaměřit na výrobky, které přinesou vyšší přidanou hodnotu. Stavět víc továren a továrních linek naší ekonomice nepomůže. Spíš, než cokoliv, to přispěje k dalšímu nárůstu napětí na pracovním trhu.“
Na přelomu 90. let přišly do regionu západní a americké společnosti, které zde investovaly kvůli levné práci a později kvůli bezcelnímu přístupu do EU. V Česku koupil Volkswagen firmu Škoda, na sousední Slovensko přišla firma Whirlpool a země se stála největším světovým výrobcem aut na hlavu. Region se stal životní spojnicí v řetězci, který pomáhá fungovat německému průmyslu.
Rostoucí mzdy ale nyní vedou k odchodu firem z regionu. Japonská firma Yazaki Corp. už odešla z okolí Plzně do Srbska, kde jsou mzdy o 60 % menší. V Polsku omezuje růst platů a zalepuje díry na pracovním trhu příliv imigrantů z Ukrajiny.
Česká vláda nalákala firmu BMW k investici 200 milionů euro do výzkumného centra, které se zabývá digitální technologii a robotickým řízení aut (bez řidičů). V Rumunsku pomohly daňové úlevy k tomu, že sem investovaly Oracle Corp. a IBM.
V Polsku vznikají distribuční body, které v roce 2016 přinesly investice v hodnotě 10 miliard euro. Jednalo se o investice firem jako Amazon, JPMorgan a IBM. Je to proto, že polská populace má vyšší úroveň kvalifikace ve vztahu k úrovni mezd v regionu. Nyní ale rostou problémy ohledně záměrů polské vlády a nejistoty kolem daňových pravidel a dalších regulací.
Při hledání řešení pro rostoucí mzdy se má, píší autoři dále, východní Evropa inspirovat v příkladech zemí jako je Tchaj-wan a Jižní Korea. Tyto země přešly od modelu jednoduché výroby k vysokým technologiím během pár desítek let. „Úspěšný příběh většiny zemí na světě, které prošly cestou od chudé země ke středně příjmové a nakonec bohaté, je příběhem rozvoje kvality pracovní síly, a to znamená vzdělávání.“, řekl Jeffry Frieden z Harvardské univerzity.
A to znamená, píší autoři, výzkum a inovace k tomu, aby pracovníci dostali vysokou kvalifikaci. Východní Evropa jde tímto směrem ale velmi pomalu. Například udělené patenty mezi roky 2002 až 2015 v regionu (včetně Ruska a Turecka) narostly jen o 50 %. Za stejnou budu to bylo v Číně 3000 % a v Jižní Koreji 315 %.
Podle ekonoma Davida Marka to znamená, že východoevropské ekonomiky musejí investovat do výzkumu a vývoje, aby tak překonaly model výrobní linky pro západní firmy.
Východní Evropa, píše dál článek, se nyní stává stále více atraktivním místem pro podnikatelské služby. V Rumunsku je nyní například nedostatek počítačových programátorů – chybí 10 tisíc lidí. Jak řekl jeden z rumunských zaměstnanců nadnárodní finanční firmy Bogdan Balan, programování se naučil navzdory univerzitnímu vzdělání, ne díky němu. Většina univerzitních studijních programů v zemi je podle něj zastaralá. V zemi, kde je průměrný plat na úrovni 536 euro, vydělává měsíčně 3000 euro. Bydlení a daně pro IT pracovníky platí jeho firma.
Změna je také vidět v Litvě, kde je podle komunikačního manažera Akvila Svolkiena dostatek možností jako v jiných zemích. Problém Litvy není podle něj nedostatek příležitostí, ale mezera v talentu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.