Evropská unie se shodla na přísnějších pravidlech pro vysílání pracovníků, která mají odstranit v EU sociální dumping. Proti návrhu ale byly některé země východního křídla.
Proti byly některé východní země, píší noviny Financial Times.
Vlády EU se shodly na přísnějších pravidlech, která se týkají levné práce cizinců, a to navzdory některých státům východní Evropy.
Macron si tak může připsat vítězství ohledně slibu dát „stejný plat za stejnou práci“ všem zaměstnancům v EU. Macron požadoval konec sociálního dumpingu, který byl umožněn tzv. vysílanými pracovníky, kdy zaměstnanci ze zemí s nízkými mzdami mohou být zaměstnáni v bohatších zemích za sazby, které jsou nižší než místní mzdy.
Většina vlády EU souhlasila s EP, aby se vysílání pracovníků omezilo na 12 měsíců, s možným navýšením o šest měsíců. A zaměstnavatelé budou muset dodržovat místní standardy práce, včetně poskytování benefitů jako dovolená a zdravotní pojištění. Dohodě předcházela dvouletá vyjednávání, která postavila staré země EU proti novým.
Maďarsko a Polsko hlasovaly proti reformám, zatímco Chorvatsko, Británie, Lotyšsko a Litva se zdržely. Irsko nakonec hlasovalo pro reformu. Práva na vysílání pracovníků dovolovala firmám vysílat zaměstnance z jednoho státu do druhého, aniž by se musela dodržovat místní pravidla pro pracovní standardy či sociální zabezpečení.
Celkově se vysílání netýká ani 1 % pracovní síly EU, jen asi dvou milionů lidí, přesto se projevilo rozdělení západ – východ. Macron popsal následky – uvedl příklad polského stavbaře, který může ve Francii pracovat za menší plat než stavbař francouzský – jako „zradu evropského ducha“ a náhon pro euroskeptické populisty.
Nicméně požadavky francouzského prezidenta byly polskou premiérkou považovány za arogantní. Polsko je největším zdrojem migrační pracovní síly, asi 500 000 vysílaných pracovníků pracuje především ve stavebnictví. Varšava se obává, že přísnější pravidla poškodí Poláky a omezí firmám možnost fungovat napříč EU. Nový polský premiér Morawiecki uvedl, že se tímto krokem EU sama střelila do nohy.
Macron se snaží změnit architekturu eurozóny a zavést daně na technologické firmy, jeho válka proti migračním pracovním pravidlům měla podporu Německa a EK.
Aby se snížilo napětí s východními zeměmi, dohoda zahrnuje dočasnou výjimku pro pracovníky v dopravě. Většina řidičů kamionů pochází ze zemí periferie, píše FT, tedy z Polska, Maďarska, Irska a Portugalska, které větší regulaci odmítají.
Někteří jsou z toho roztrpčení a ptají se, zda jsou si tedy někteří pracovníci rovnější než jiní.
Nová pravidla vstoupí v platnost s dvouletým zpožděním a musejí být schválena europoslanci.
Bude potřeba také schválit novou úpravu pro sestěhování rodin, protože současná úprava vyprší v červenci.