Zdeněk Vopat píše o tom, že odstoupením z jaderné dohody s Íránem USA podkopávají základy vlastního velmocenského postavení a přispívají k vzestupu jiných velmocí.
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Domnívám se, že toto rozhodnutí poškozuje nejvíc Spojené státy americké. Nejde totiž zdaleka pouze o smlouvu s Íránem, ale o důvěryhodnost USA jakožto smluvního partnera. Pokud náš smluvní partner opakovaně dodržuje vyjednané dohody, roste naše důvěra k danému subjektu a naopak.
Nejedná se při tom o první případ, kdy Spojené Státy odstoupily od již uzavřené smlouvy. Namátkou připomeňme několik dohod z nedávné minulosti. Roku 2017 USA odstoupily od vyjednané obchodní dohody o Trans-pacifickém Partnerství (TPP) a téhož roku od Pařížské smlouvy o klimatu. Roku 2001 Spojené Státy odstoupily od dohody o omezení systémů protiraketové obrany ABM.
Je možné namítnout, že USA jakožto supervelmoc si takovéto jednání mohou dovolit. Ovšem ani Spojené státy americké nejsou jediným aktérem na poli mezinárodních vztahů. Ve své politice se alespoň do určité míry musí spoléhat na alespoň rétorickou podporu svých spojenců. Tato podpora dává tak potřebnou legitimitu vůdcovství Spojených států. USA se nemohou stavět do role garanta mezinárodního systému a zároveň jednostranně odstupovat od důležitých mezinárodních smluv. Výsledkem takového to jednání může být postupná ztráta svých současných spojenců a nemožnost vyjednat nové mezinárodní dohody, které by mohly být USA k užitku.
Je sice pravdou, že v současné době si Spojené státy mohou většinu svých požadavků prosadit nátlakem nebo za použití síly, ovšem americká hegemonie začíná být ohrožována při nejmenším Čínskou lidovou republikou, nebo spíše vznikajícím multipolárním světovým řádem. V takovémto uspořádání je prospěšné i pro takovou velmoc jakou USA beze sporu jsou, spoluvytvářet prediktivní prostředí založené na vzájemné důvěře.
Pokud se Spojené státy stanou nedůvěryhodným aktérem, může tato situace nahrávat jiným mocnostem operujícím na poli mezinárodních vztahů. Svou často zmatenou a nedůvěryhodnou politikou tak Spojené státy paradoxně nejvíce ohrožují samy sebe a své velmocenské postavení a přispívají ke vzestupu jiných velmocí.