Tvrdý odchod Spojených států od dohody s Íránem má dalekostáhlé důsledky pro šachovnici na Blízkém východě, pro Evropskou unii, obchodování s ropou, pro Rusko a Čínu a samozřejmě pro Írán.
Rozhodnutí Donalda Trumpa odejít z jaderné dohody s Íránem (ve zkratce JCPOA) nepovede k jadernému vyzbrojení Íránu, myslí si Pepe Escobar.
Spojené státy porušily nepsaná pravidla světové diplomacie a odmítly účast v jaderné dohodě s Íránem. Tento krok postrádá nuance a dá se nazvat odchodem natvrdo. Všechny americké sankce, které byly suspendovány, budou vráceny, nové a tvrdší budou zavedeny. Nevadilo, že mezinárodní organizace informovaly o tom, že Írán dohodu plní. Fakta se zdají být irelevantní. Dohoda byla jediným výrazným úspěchem Obamovy administrativy, ale musela být zničena z důvodů domácí politiky. Proslov Donalda Trumpa k íránskému lidu, který pronesl v souvislosti s odchodem od dohody, nic moc nezměnil – většina lidí v Íránu dohodu podporuje a spoléhá se na to, že uvolní ekonomické sevření.
Trumpovi poradci navíc podporují exilovou íránskou organizaci MEK, kterou v Íránu nenávidí. Druhotnou zápletkou je otázka, který poradce pro národní bezpečnost by vůbec prezidentovi poradil, aby zlikvidoval mnohostrannou dohodu, která měla podporu OSN?
Tyto kroky neotevřou cestu ke změně režimu v Íránu. Naopak z nich budou posilovat íránští konzervativci, kteří budou říkat, že se Washingtonu nedá věřit. Ale také z nich nevyplyne válečný scénář, protože všechny americké válečné simulace v Pentagonu dopadly jako noční můra.
Prezident Íránu Hasan Rúhání ve své klidné reakci na Trumpovo rozhodnutí řekl, že Írán bude dohodu dál dodržovat. Jak řekl, je možné, že následující dva nebo tři měsíce bude země v těžkostech, které ale pominou. Podle Rúháního má nyní Írán dohodu s 5 zeměmi, jedna vypadla. Írán vyčká na reakce ostatních a podle toho se rozhodne i osud dohody jako takové.
Je jasné, že v íránské politice právě dochází k rozsáhlému politickému boji kolem administrativy prezidenta Rúháního. Zastánci tvrdé linie budou pokračovat v nátlaku, protože dohodu od počátku vidí jako zradu národních zájmů země.
V Evropě byla reakce poměrně jasná a dala najevo, že EU nebude obětovat obchod a investice do Íránu. Přesto ale zůstává otázkou, jak budou evropské banky schopny v globální ekonomice umožňovat obchodování. Podle evropských diplomatů EU nyní pracuje na komplexním mechanismu, jak ochránit evropské společnosti, které v Íránu podnikají. Pokud ale EU a její silná trojka (Německo, Francie a Velká Británie) kapitulují, bude s dohodou konec.
Dopady budou také v oblasti trhu s ropou. EU dováží 5 % ropy z Íránu, ale v případě tlaku budou tyto exporty přemístěny do Asie.
Ovšem rozhodnutí může také zastínit nadcházející summit se Severní Koreou. Vnímání USA z pozice Pchjongjangu bude nevyhnutelně taková, že se USA nedá důvěřovat.
JCPOA byla mnohostrannou dohodou, kterou trvalo uzavřít celkem 12 let, měla podporu OSN. Rozhodnutí Trumpa má masivní geopolitické dopady. USA jsou izolovány. Jenom Izrael a Saúdská Arábie rozhodnutí podpořily. Írán se stal významnou křižovatkou pro eurasijskou integraci a nyní dojde k posílení jeho spolupráce s Moskvou a s Pekingem. Ve vojenské oblasti nic nezabrání tomu, aby například Rusko Teheránu dodalo systém S-400.
Není ale tajemstvím, že americké elity se nikdy nepřenesly přes íránskou revoluci v roce 1979 a že i nyní dávají přednost změně režimu. Americké cíle byly podle Escobara vždy geopolitické. Šlo o to zastavit Írán, aby se nestal významnou zemí v jihovýchodní Asii. Podle Escobara je v pozadí také snaha zabránit tomu, aby Írán pokračoval v kultivování mnohorozměrných vztahů s Ruskem a Čínou, včetně vstupu do Šanghajské organizace spolupráce. Jsme tak zpátky u Brzezinského a jeho Velké šachovnice, kde Brzezinski Spojené státy varuje před koalicí nespokojených – Ruska, Číny a snad Íránu. Takže Trump nyní Velkou šachovnici přeskládal. Nicméně Peršané o šachu něco vědí…
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.