Špatné vztahy se Západem narušují Putinovy plány modernizace země. Pokusí se o jejich zlepšení? První příležitostí bude nadcházející návštěva Angely Merkelové.
V kontextu nových Putinových plánů na domácí rozvoj by mohlo dojít na obnovení snahy o zlepšení vztahů se Západem, myslí si M.K. Bhadrakumar v článku pro Asia Times.
Vladimir Putin složil znovu prezidentský slib, zatímco začaly spekulace o složení nové ruské vlády. Hned po svém uvedení do úřadu se Putin naznačil svoje priority dekretem Rusko pro lidi. Jedná se o konsolidovanou vizi ekonomického a sociálního rozvoje Ruska a jeho hlavní priority. Dá se mluvit o Putinově strategii „Rusko na prvním místě“, píše dále Bhadrakumar. Pro začátek se jedné o reformní návrhy v oblastech jako jsou zdravotnictví, vzdělání, demografie, bydlení a rozvoj měst, mezinárodní kooperaci a exportu, produktivity práce, digitální ekonomice, vědě, kultuře atp. Ambiciózní plán chce uvést Rusko mezi 5 největších ekonomik na světě k roku 2024. Dnes je Ruska na 13. místě. Cílem je také snížil o polovinu počet lidí pod hranicí chudoby, zvýšení věku dožití, nárůst produktivity práce o 5 % a zvýšení ekonomického růstu nad světový průměr.
Na rozdíl od Donalda Trumpa se Putin nesnaží o „velké Rusko“ prostřednictvím zvýšení zbrojních výdajů, ale spíše jejich snížením, a to značně dramatickým. Nenavrhuje ani agresivně merkantilistickou politiku. V podstatě tak skončilo období posledních let, kdy Rusko zvedlo svoje výdaje na obranu o 10 % ročně. SIPRI informovalo o sníženích ruských výdajů na zbrojení v hodnotě 20 %. V tomto roce půjde o 5 % HDP Ruska, v roce 2024 celkem o 3 %. Tento obrat v politice stojí v protikladu k tezi o tom, že je Putin válečný štváč, který připravuje tajně zabrat si Pobaltí. Jak už Putin uvedl, modernizační program pro armádu skončil. Ve svém projevu v březnu představil Putin celou sérii nejmodernějších ruských zbraní a zbraňových systémů Jednalo se o ruské investice do centrálního bodu ruské obrany – udržení strategické rovnováhy. Škrty v obranném rozpočtu nepovedou k oslabení obrany.
Dále se zdá, že se Vladimir Putin snaží doplnit svoje dědictví o „budování státu“ potom, co se mu podařilo uvést úspěšně Rusko znovu na světovou scénu, což se projevuje také v jeho fantastickém ratingu podpory. Jsou tu ale také temnější stránky: 45 % Rusů míní, že Putinovi se nepodařilo dosáhnout rovnoměrného rozdělení příjmů a kolem 90 % Rusů si přeje reformy jako něco, co považují za nutné.
Nikdo nemluví o barevné revoluci v Rusku, nicméně je tu jasná sociální nespojenost, která může vést k sociální nestabilitě.
Dále není přehnané označit ruskou ekonomiku za Achillovu šlachu Vladimira Putina. V nejbližší době se očekává ekonomicky složité období, píše Bhadrakumar dále. Putin přislíbil Rusku technologický rozvoj, posílení ekonomické konkurenceschopnosti a zredukování závislosti na prodeji surovin. Jenže ruský úspěch ve zmenšení propasti mezi ním a Západem byl vždy tradičně spojený se Západem. Teoreticky má Rusko po ruce „čínskou možnost“ pro svojí modernizaci, jenže tady je mnoho limitů. Je jasné, že odcizení se Západem není přínosem pro Putinovu politiku „Rusko na prvním místě“. Je tu tak nejspíš množnost, že by Putin mohl zkusit zlepšit ruské vztahy se Západem. 18. května se jako první s Putinem v jeho novém prezidentském období sejde na pracovní návštěvě Angela Merkelová. Merkelová zná Putina možná nejlépe ze současných politiků v Evropě a mohla by vést snahy o nový začátek ve vztazích s Ruskem. Dobré je, píše dále Bhadrakumar, že v Evropě panuje stále jasnější názor, že kompletní segregace Ruska od Západu nebude fungovat.
K tangu jsou nicméně potřeba dva. I když se Putin může pokusit o předehru, nemusí to fungovat s ohledem na vysokou úroveň rusofobie, která převládá v americké politice. Zdá se to neuvěřitelní, Spojené státy si vybraly den Putinovy inaugurace k oznámení, že obnovují svoji Druhou námořní flotilu, která má na východním pobřeží USA chránit Spojené státy před „ruskou hrozbou“.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.