Odcházející místopředseda ECB dal najevo, že návrat k jednoduché monetární politice není možný. Jak na to reagovali v Německu?
Německý Die Welt píše o tom, že rozloučení místopředsedy Evropské centrální banky Vitora Constacia připravilo několik překvapení, hlavně u budoucího vývoje úrokových sazeb.
Německý Welt (nikoliv překvapivě) píše o tom, že střadatelé asi na Constacia nebudou vzpomínat tak vřele jako Mario Draghi. Především němečtí střadatelé, zdůrazňuje die Welt, zažívají spíše studenou sprchu.
„Nekonvenční měnová politika se stala běžnou součástí měnově-politických nástrojů. Může být použita znovu.“
Tím podle Die Welt dal odcházející portugalský zástupce najevo, že normalizace, tj. návrat k jednoduché staré peněžní politice už ani nebude možný.
To, jak se měnový systém změnil, ukazuje už například bilanční suma ECB. Kvůli nákupům dluhopisů v rámci programu kvantitativního uvolňování se nafoukla bilance na více než 4,5 bilionů eur. Což je asi 40 % HDP eurozóny. ECB má tím pádem v bilanci více cenných papírů než americký FED. Jeho bilanční suma obnáší totiž asi pětinu HDP. ECB má tedy agresivnější nekonvenční politiku, než Američané, domnívá se Die Welt.
A to má následky pro střadatele. Úroky jsou kvůli nákupům cenných papírů nízké. Například výnos z desetiletého německého dluhopisu spadl na 0,59 %. reálný výnos, který zohledňuje inflace, tím pádem padá do mínusu. Ti, kteří investují do desetiletých německých dluhopisů, tak mají „výnos“ mínus 1,1 %.
Reálné výnosy jsou záporné od roku 2011. takže střadatelé, zdůrazňuje Die Welt, ztrácejí část svých úspor. Záporné výnosy jsou spojeny se začátkem nekonvenční měnové politiky.
Střadatelé musejí, nabádá Die Welt, hledat jiné možnosti, jak uložit peníze. S jistými cennými papíry, tedy s dluhopisy, toho moc nevydělají. A když si chtějí odložit na stáří, pak buď musejí podstoupit větší riziko, nebo prostě spořit o to víc.
Ani tisková konference ECB neukázala jasně, jak proběhne odchod od uvolněné monetární politiky. Draghi neodpověděl na dotaz, zda se v červnu vyjasní, zda program kvantitativního uvolňování skutečně v září skončí, nebo bude dál pokračovat.
Draghi se snažil odpovědi vyhnout, nejprve zmatečným tvrzením, že o měnové politice nebylo diskutováno. Die Welt to považuje za divné, protože o čem jiném by ECB měla diskutovat. Následně Draghi uvedl, že je potřeba vyčkat na aktuální vývoj.
Konjunkturní data pro eurozónu překvapila. V Německu spíše záporně, například v kategorii spotřebitelské důvěry. ECB ovšem po roce růstu situaci interpretuje spíše jako normalizaci a nabádá k lepšímu porozumění vývoji, než se rozhodne o budoucích opatřeních. Proto také depozitní facilita zůstala u -0,4 %.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.