Uzavření rakouských mešit, které porušovaly zákony, byl správný krok. Nicméně načasování poskytlo argumenty pro tureckého prezidenta a riskuje polarizaci.
Expert na islám Mouhanad Khorchide odpovídá na otázky rakouského listu Kurieru. Opatření vlády proti imámům a mešitám vítá, ale vidí to zároveň kvůli načasování jako podporu tureckého prezidenta Erdogana.
Khorchide na začátku rozhovoru říká, jak důležitá je u takových kroků – jako je uzavření mešit – rétorika. Neměl by vzniknout dojem, že vláda je proti islámu jako takovému, poselství by nemělo v sobě nést polarizaci. Pak by u muslimů mohl převážit protirakouský postoj, tedy něco jako naše mešity jsou nám svaté, musíme je hájit proti rakouskému státu. Tedy rozdělení „my muslimové“ kontra „stát“, který se přetvoří v nepřítele, to je nebezpečné, říká Khorchide. Je potřeba postupovat tak, aby společnost nebyla ještě více rozdělena než nyní. V případě Rakouska se jednalo o jasné porušení zákona. Svazy dobře vědí o zákazu zahraničního financování. Kdo se toho nedrží, musí nést důsledky, konstatuje Khorchide.
List Kurier se následně ptá, zda je správné, že „stát se nedívá stranou“ a konečně to řeší. Khorchide kritizuje to, že stát problém desetiletí neřešil. Ať už to je islám ve školkách nebo to, co se říká v mešitách. O tom stále víme jen málo. Takže konání rakouské vlády bylo zcela správné, jen to načasování ne. Vláda prostě vyslala signál na určité svazy, že rakouské zákony se musejí brát vážně. Ale je jasné, že turecký prezident Erdogan, který vede volební kampaň, toto využije. Bude se snažit zmanipulovat tureckou komunitu s takovým „to oni vás nechtějí, já jsem váš prezident“. Erdogan je přeci ten, kdo ty mešity financuje.
V minulých měsících se jasně ukázalo, říká dále Khorchide, že právě tzv. ATIB obce (tj. turecko-islámské kulturní svazy v Evropě) jsou úzce spojeny s tureckou politikou. Imámové asi dělali špionáž pro Erdogana a předávali informace dál. Tyto mešity tedy neplní primárně svou náboženskou úlohu, ale slouží politické agendě. A s tím výsledkem, varuje Khorchide, že mnoho Turků v Rakousku už nevidí svou vlast. Žijí v Rakousku a mají z toho prospěch, ale jejich loajalita patří jiné zemi. A samozřejmě to je pak zase voda na mlýn pravicovým extrémistům.
ATIB údajně tvrdí, že v Rakousku je imámů málo, a proto se angažují ti placení z Turecka. Khorchide na to říká, že vyučujících náboženství je dost, mají teologické i pedagogické znalosti, mohou kázat v mešitách a mohou vést víkendovou výuku náboženství. A tito učitelé mluví německy a znají realitu lidí v Rakousku.
Uzavření mešit bylo vyvoláno skandálem, kdy se zpodobňovala bitva, v níž děti hrály mrtvoly pokryté tureckými vlajkami. List Kurier se ptal na to, zda Khorchide jako profesor pro islámskou náboženskou pedagogiku, má pro něco takového pochopení.
Khorchide uvádí, že pro toto pochopení tedy nemá a byl šokován, protože něco takového by v mešitách v Rakousku neočekával. A narovinu říká, že ho překvapila hloupost některých islámských obcí. Ví přeci dobře, že takovéto činy jen vyvolají velmi negativní titulky. Jak iracionální někdo musí být, aby se sám dostal do autu?
Proč je to právě druhá a třetí generace Turků, která je z Erdogana tak nadšená, ptá se Kurier.
Khorchide se domnívá, že právě ti, kteří se zde (tj. v Rakousku) narodili, mají od této země velká očekávání. Ale často v diskusích slýchají, zda islám patří či nepatří k Rakousku a Evropě. To u nich vede ke zklamání, ke zranění identity. A pak je tu Erdogan a říká: já vás přijímám bezpodmínečně. S ním se pak řada z nich identifikuje, myslí si Khorchide. Je to zajímavé, kolik Turků v Rakousku a Německu volí Erdogana, ale v Turecku žít nechtějí, protože kritizují porušování lidských práv. Khorchide tomu říká „vyprázdněná identita“.
Vidí v Erdoganovi identifikační osobu, ale bez obsahu. To ukazuje, že jim jde v první řadě o uznání, tj. jak se v Rakousku hovoří o muslimské části obyvatelstva. Říkáme, že patří automaticky ke společnosti, nebo se to zpochybňuje? Takže z rozdělení „my Rakušané a muslimové“ profitují Erdogan a obecně salafisté.
Kdo je Mouhanad Khorchide?
Je to liberál, profesor islámské náboženské pedagogiky v Centru pro náboženská studia na univerzitě v Münsteru. Má policejní ochranu. Narodil se v Libanonu, vyrostl v Saúdské Arábii a již dvacet let je rakouským občanem. Jeho nejznámější knihou je „Je možno ještě islám zachránit?“
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.