Spojené státy jsou ve světě vnímány čím dál negativněji, zatímco pozitivní image získává pomalu ale jistě konkurenční Čína.
Komentátor Edward Luce píše pro Financial Times (tištěné vydání 22/06/2018) o následcích Trumpovy politiky.
Premiér Kanady Justin Trudeau to vystihl, píše Luce. Řekl, že Kanada se nenechá komandovat od USA. Tento postoj rezonuje čím dál víc. V Mexiku o víkendu nejspíš dojde ke zvolení nejvíce antiamerického kandidáta za celou generaci – k úřadu se blíží Andrés Manuel Obrador. Mexický ministr zahraničí uvedl, že hraniční tábory pro děti na americké hranici jsou kruté a nelidské. Francouzský mluvčí uvedl, že USA mají jiné „civilizační hodnoty“ než zbytek Západu.
Od Ottawy po Wellington, ať už kvůli jakémukoliv pobouření, odsuzování USA se stává rutinní záležitostí. Hodně z toho souvisí přímo s Donaldem Trumpem.
Po stažení USA z Pařížské dohody o klimatu si Trudeau dával pozor, aby nekritizoval „americkou federální vládu“, takže oddělil silně neoblíbeného prezidenta od země, kterou vede. Hodně z dnešního antiamerikanismu je spojeno s Trumpem. Minulé vlny byly spojeny s globálním postavením jejich prezidentů. Poslední vrchol antiamerikanismu byl za George W. Bushe. Se zvolením Obamy antiamerikanismus ustoupil, píše Luce.
Ronald Reagan nebyl populární, ale po pádu Berlínské zdi to nezanechalo následky. Dnes je to ale jiné, myslí si Luce.
Předchozí vlny antiamerikanismu byly spjaty s válkami, ve Vietnamu či Iráku, či s novou generací jaderných zbraní v Evropě za prvního Reaganova období.
Trump válku nezačal. Naopak, byl zvolen za slibu, že jí zabrání. V tomto ohledu se podobá Obamovi. Ale postavení USA se od té doby, co je v úřadě, propadlo.
Jen málo cizinců ještě bere Trumpovo vítězství jako náhodu. Diplomaté už berou Trumpovo znovuzvolení za dané. I když se možná mýlí, většina světa si myslí, že rohožka „vítejte v USA“ je srolována.
Jak Reagan, tak Bush mladší chtěli vytvořit nové občany. Bush řekl, že když se Mexičané dostanou přes hranici „tak je sakra chceme“. Ale Trump řekl, že africké země jsou „zapadákovy“ (shitholes) a používá slova typu „zvířata“, „zamoření“ a „kriminálníci“, když hovoří o střední Americe. Málokterá země unikla jeho hodnocení, že chce Ameriku okrást. A takové obrázky jen tak nezmizí, varuje Luce.
Liberální Amerika je na stejné straně jako zbytek světa. Musela to být dcera Ivanka, kdo Trumpa přesvědčil, aby spojil „zahraniční děti“ se svými rodiči. Většina Republikánů stála při Trumpovi.
Poprvé od začátku tohoto století došlo k prudkému poklesu žádostí o studentská víza. A to včetně Indie a Číny, které dodávají nejvíce zahraničních studentů. A také to platí o muslimech odevšad.
I když zde byl nesouhlas s USA, lidé viděli stále kouzlo té země.
Nyní je tomu jinak. Mladá generace vyroste s jiným obrázkem Ameriky než jejich rodiče. Berlínská zeď je stržena déle, než stála. Generace těch, kteří si pamatují Marshallův plán, vymírá. A naopak, stále více světa si spojuje čínskou iniciativou Pásu a stezky, která se rozšiřuje na skoro každý kontinent.
Americké výzkumy už rutinně ukazují, že větší část světa věří spíše Číně v tom, že udrží globální stabilitu než USA. Také v Německu, které je kulturně nejvíce proamerické ze všech spojenců, je popularita Si Ťing-pchinga větší než Trumpa.
Důvěra v Čínu se může ukázat jako neopodstatněná. USA budou mít stále lví podíl zahraničních studentů. Nicméně když pak nedostanou pracovní víza a dočkají se toho, že budou nazýváni „stádem“, pak antiamerikanismus i v době míru přežije Trumpa.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.