Financial Times, tištěná verze, 14.2.2017. Příští president Francie čelí nutnosti okamžitě zavést škrty, abych zabránil porušení rozpočtových pravidel, varovala Evropská komise ve své zimní ekonomické prognóze. Píše o tom úterní tištěné vydání Financial Times.
Ve své poslední prognóze před prvním kolem prezidentských voleb ve Francii v dubnu, Brusel oznámil, že deficit Francie směřuje k hranici 3,1 % HDP v 2018, což porušuje dohodnutí limit Eurozóny ve výši 3 %. Je zde také riziko, že by deficit mohl porušit limit za tento rok. Veřejné výdaje Francie rostou například v souvislosti s vyššími mzdovými nárůsty pro veřejné zaměstnance a zvýšenými náklady na zdravotnictví, řekla Komise.
Francouzské vlády prezidentů Sarkozyho a Hollanda selhaly při dodržování deficitních cílů. Francie, druhá největší ekonomika Eurozóny po Německu, naposledy docílila deficitu pod 3 % v roce 2007. V roce 2015 získala zvláštní flexibilitu, aby splnila rozpočtový strop, dohodnutý v EU do roku 2017.
Otázka, zda by Paříž měla usilovat o dodržování evropských rozpočtových pravidel, bojovat za jejich změnu se stala jednou ze zlomových linií prezidentské kampaně. Zatímco nezávislý kandidát Emmanuel Macron, bývalý ministr pro ekonomiku, obhajuje restrikce jako zdroj rozpočtové důvěryhodnosti, ty jsou trnem v oku radikálnímu kandidátovi levice (socialistické strany).
Mezitím krajně pravicová Marine Le Penová slíbila, že pravidla roztrhá na cucky, Francii dostane z Eurozóny a pustí se do velkého výdajového programu. Toto téma otevřelo širší otázku, jak transformovat ekonomiku země.
Francois Fillon, kandidát středopravých Republikánů, navrhnul snad nejodvážnější přístupy k výdajovým škrtům a přimlouval se za „thatcherovské“ bleskové reformy, které by zahrnovaly až úsporu ve výši 110 miliard eura (což je 4,2 procenta HDP) do roku 2022 a zastřešení podpory v nezaměstnanosti.
V Bruselu komisař pro ekonomiku Pierre Moscovici řekl, že rozpočtové cíle jsou znakem „politické důvěryhodnosti“ pro jakoukoliv novou francouzskou vládu. “Mé skrovné doporučení pro kandidáty je pokračovat v současné trajektorii,” řekl dále Moscovici, sám bývalý ministr financí Francie. “Ekonomická a politika kredibilita země by byla posílena.”
Předpovědi ukázaly varující čísla pro Itálii, která je uprostřed těžkých vyjednávání s Bruselem ohledně kroků, jak snížit dluh. Komise odhaduje, že se italský veřejný dluh zvýšit na rekordních 132,8 % HDP v roce 2016 a znovu se zvýší také v roce 2017. Selhání Itálie provést dostatečné strukturální reformy, které by zkrotily její dluh podle pravidel EU teď nedává Bruselu prostor pro flexibilní posuzování rozpočtových pravidel Itálii. Ta je třetí největší ekonomikou celé Eurozóny.
Celkově se růst Eurozóny za tento rok dostane na 1,6 %, o něco méně než 1,7 % v roce 2016, předpovídá Komise, jelikož zotavení Eurozóny bylo schopné odolat několika šokům.