Moskva v poslední době signalizuje ochotu sednout si zpátky za jednací stůl, ale v jiném formátu, protože „časy se změnily“. Zvláštní kolonku představuje vízová otázka.
Na začátku července uplynulo deset let od pokusů zavést bezvízový režim s Ruskem, píše pro ruské noviny Gazeta.ru Alexandr Bratěvskij.
Dohoda o bezvízovém styku ale nebyla nikdy podepsána. Nejprve kvůli vývoji v Jižní Osetii a později díky ukrajinské krizi.
Bratěvskij se v této souvislosti ptá, zda je možné očekávat obnovení rozhovorů na toto téma. Vzhledem k tomu, že vzájemné vztahy Ruska a EU se nyní nacházejí v krizovém období, je velmi těžké odhadovat budoucnost. Rusko je ochotno k diskuzi s Bruselem, ale formát by se měl změnit. Aspoň takového mínění je velvyslanec Ruska v EU Vladimir Čižov.
Na dohodě se začalo pracovat před deseti lety, přesně 4. července, a měla se týkat širokého spektra otázek tak, aby nahradila Dohodu o partnerství s Ruskem z roku 1997. Část rozhovorů byla ale naposledy pozastavena v souvislosti s anexí Krymu. V této staré dohodě stojí, že by se prezident RF a EU měli setkávat dvakrát do roka, jenže od té doby se nezměnil jen prezident, změnila se celá politická epocha. Samotná EU se nyní potýká s řadou problémů a krizí, kdežto v roce 1997 byla na vzestupu.
Novou dohodu iniciovala už v roce 2008 ruská strana, ale proti byly napřed Polsko a potom pobaltské země. Na stůl se vrátila v době prezidenta Dmitrije Medveděva, kdy došlo ke zlepšení vztahů. Jenže práci na dohodě přerušila rusko-gruzínská válka v roce 2008 a pak znovu v roce 2014 situace související s vývojem na Krymu.
Eurasijská integrace mění hru
Ruský odborník na mezinárodní vztahy Timofej Bordačev je podobně jako velvyslanec Čižov přesvědčen o tom, že by dnešní vyjednávání o dohodě mělo dostat jiný formát a považuje Ćižovova slova za signál připravenosti jednat. Rusko už ale nemůže s EU jednat samo za sebe, protože je členem Eurasijské ekonomické unie a ve všech právních dokumentech musí figurovat jako člen tohoto společenství.
Členy tohoto společenství jsou i další země (Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán) a každá z nich má svoje konkrétní vztahy s EU. Například ve srovnání s Ukrajinou se Moskva stavěla klidně k tomu, že Arménie jako člen EAEU podepsala v roce 2017 dohodu s EU. Stejný krok však na Ukrajině vyvolal krizi. V případě Arménie si Rusko dobře uvědomuje svoji významnou a nezaměnitelnou úlohu pro bezpečnost Arménie.
Dialog o nové dohodě s EU se ale komplikuje v podmínkách sankcí, které se podstatně projevily na obchodních vztazích Ruska a EU. Nejde o malá čísla. Před sankcemi měl obchodní obrat mezi Ruskem a EU hodnotu 400 miliard euro, v roce 2017 ale činil jen 132 miliard euro, což je prudký pád. Je ale pravda, že ve stejném roce obchodní obrat vzrostl o 20 %.
Pro obě strany však není problém pokračovat v projektu Severní proud 2 nebo stát na stejné straně barikády v případě jaderné dohody s Íránem, připomíná autor.
Zjednodušený vízový režim v nedohlednu
Sergej Utkin z Ruské akademie věd si myslí, že se dohoda s EU vrátí na jednací stůl, i když to nebude brzy. Podle Utkina by neexistující dohoda znamenala problém jen v případě, že by se obě strany snažily dát vzájemným vztahům jinou úroveň, což není ten případ. I bez existence dohody mohou Rusko a EU vést dialog o konkrétních tématech, na kterých mají zájem. Utkin sem řadí například vztahy mezi EU a EAEU a dialog o vízové povinnosti.
Zjednodušený vízový režim s EU má jen hrstka Rusů a bezvízový styk je zatím v nedohlednu. Když v květnu 2017 dostala bezvízový režim s EU Ukrajina, země, kvůli které se vztahy Ruska a EU prudce zhoršily, Moskva neskrývala podráždění.
Bolehlav z bezvízového režimu s Ukrajinou se ale dostavil i na straně EU, protože Ukrajinci začali masově využívat svoje cesty do EU k nelegální práci.
Někteří experti si myslí, že bezvízový styk mezi EU a Ruskem není na pořadu dne. Moskva by ale mohla postupovat „asymetricky“ a umožnit kratší bezvízové pobyty pro občany EU. Takto už postupuje sousední Bělorusko, a to od ledna 2017.
Je možné, že o tom v Kremlu začnou znovu uvažovat po mistrovství světa ve fotbale. Zjednodušení vízového režimu pro fanoušky fotbalového mistrovství už dnes považují za jeden z nejpodařenějších příkladů „měkké síly“. (viz zde)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.