Čína je hlavním dodavatelem prvků, které jsou nutné pro výrobu laserů, či mobilních telefonů. Američtí výrobci budou muset platit víc.
V celní přestřelce se objevily už tisíce čínských výrobků, dokonce i prvky vzácných zemi. Jsou to málo známé prvky, jako třeba yttrium či scandium, ale i ty budou podléhat clu 10 %, píše South China Morning Post.
USA byly dlouho lídrem v produkci prvků vzácných zemí, až do 80. let, ale nyní je produkce, od těžby po zpracování dominována Čínou. Její podíl je 90 % na globální produkci a dodávkách, uvádí to americká geologická zpráva.
Nakonec to mohou být tedy americké firmy, které budou mít škody ze cel na prvky vzácných zemin, protože alternativní zdroje nabídky jsou velmi malé.
I podle odborníků na problematiku se jedná o nesmysl, který USA žádnou výhodu nedodá a Číně nezpůsobí bolest. Žádná alternativa „buy American“ v tomto případě neexistuje.
Prvky vzácných zemí zahrnují 17 prvků, které mají podobné chemické a fyzikální vlastnosti a používají se v řadě oborů, včetně vojenství a technologických firem. Například yttrium se používá pro výrobu laserů a LED světel. Neodymium se používá ve speciálních magnetech, které jsou potřeba pro navigační systém tzv. chytrých bomb, které používá americká armáda a hodí se také do iPhonů.
Čína je jasně největším exportérem prvků vzácných zemí do USA, ve výši asi 60 %. Je to pětkrát více než jiní exportéři v této kategorii, což je Francie a Japonsko.
Ale čínský vliv jde daleko za surový materiál. Země chce mít dominantní roli ve všem od rafinace až k součástkám. Je to možné i díky velkým státem vlastněným firmám, takže pro jiné země je těžké se přiblížit úrovni produkce a ziskovosti.
To, že USA zavedou 10 % cla na prvky vzácných zemin bude jen znamenat, že pomohou Číně se stát dominantní. Pro americké zpracovatele bude těžší koupit jinde tyto prvky a zahrnout je do výroby a být konkurenceschopní oproti Číně.
Trumpova administrativa už uvedla, že program „Made in China 2025“ je důvodem, proč uvalit cla na některé výrobky.
Již dříve byly USA znepokojeny čínskou dominancí v sektoru vzácných zein. Dokonce v roce 2016 dostal Kongres zprávu, že těžba a zpracování prvků vzácných zemí mimo USA je riziko pro americkou armádu.
Západní tisk uvádí, že Čína již v minulosti využívala tento nástroj jako tlak – stačí zmínit diplomatickou přestřelku s Japonskem z roku 2010.
Je možné, že tentokrát Čína nic neudělá, prostě proto, že to nebude potřebovat.