Všichni dnes mluví o obchodních válkách, ale jen málokdo vlastně chápe, co se pod ním skrývá a zda se v jedné z nich už ocitáme.
Kdy se z obchodní roztržky stane obchodní válka, ptají se noviny Wall Street Journal (vydání 19/07/2018)? Záleží na tom, koho se ptáte.
Zájem o tento pojem vzrostl už jen tehdy, když americký prezident Donald Trump tweetoval, že „obchodní války jsou dobrá věc a lehce se vyhrávají.“ Analytici se snaží vyčíslit, co by konflikt znamenal pro trhy. Jenže, když není definice, pak to může být „jeden o koze, druhý o voze“ a investoři těžko odhadují, co vše je v sázce.
Dramatická slova jako je „obchodní válka“ často znamenají, že ji lidé přestanou analyzovat. Termín se prý také „užívá nadměrně.“
Existuje akademický přístup k tématu od politologa Johna Conybeara, který o tomto tématu před třiceti lety napsal celou knihu. Ale i jeho definice skrývá řadu scénářů. Zní: intenzivní mezinárodní konflikt s převážně ekonomickými cíli, který je veden tím, že se omezují zboží a služby.
Zdá se, že politici jsou tak nějak napřed před trhy. Čínská vláda říká, že největší obchodní válka v ekonomické historii už začala; také francouzský ministr financí hovoří o začátku obchodní války.
Ale někdo zase předpokládá, že skutečné nepřátelství ještě nezačalo. Fondoví manažeři se nyní nejvíce bojí právě obchodní války, toto téma získalo nejvíce bodů od evropské dluhové krize v roce 2012.
Jen málo analytiků ale skutečně definuje, co si pod pojmem „obchodní válka“ představuje. A i ti, kteří tak učiní, mají rozličná pojetí. Například ekonomové z UBS tvrdí, že obchodní válka je zavedení cel ve výši 30 % na téměř všechny čínské importy, odveta podobného ražení z Číny a 25 % cla na dovoz aut do USA, opět s odvetou od obchodních partnerů.
Fargo si ale myslí, že válka znamená cla ve výši 50 % a více.
Je rovněž riskantní, píší WSJ, dělat historická srovnání například s Velkou depresí. Cla byla tehdy vyšší a šířeji zaměřená, jenže současný globální systém obchodu je mnohem větší, takže i malé restrikce mohou udělat velikou škodu.
Profesor Eichengreen upozorňuje, že ve 30. letech nebyly výrobní řetězce, které by mohly být narušeny. Podle něj je negativní dopad cel na efektivitu výroby nyní vyšší.
Analytici si ale stěžují i na další pojmy: třeba na takovou „bublinu“. Témata tohoto typu musejí komunikovat s klienti a mají těžkosti, jak je konkrétně uchopit. Dramatická slova jsou obtížná, stačí si vzpomenout na měnové války. Tento termín se používal před deseti lety.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.