Očekává se, že Čína, snad také Indie a Turecko, budou americkému tlaku odolávat. Evropa se naopak podvolí.
Vypadá to, že Čína bude americkým sankcím odolávat, zatímco Evropa asi ustoupí, píše článek agentury Bloomberg.
Za tři měsíce vstoupí v platnost další americké sankce na Írán. Tyto sankce mohou ohrozit exporty Íránu a vykonat i tlak na globální ropný trh. Je jasné, že země bude mít problém exportovat, někteří mezinárodní pojistitelé přestali pojišťovat dodávky ropy lodí.
Americké sankce nutí odběratele k tomu, aby snížily nákupy, nebo čelily riziku, že budou vyřazeni z amerického finančního systému. Jenže když nebudou odebírat íránskou ropu, je zde riziko navýšení cen surové ropy, píše Bloomberg.
Bloomberg proto přináší detailní rozpis jednotlivých ropných odběratelů Íránu a jejich reakcí na blížící se sankce. Přinášíme výtah u hlavních zemí, detailní informace si může čtenář najít v originálním zdroji.
Čína je největším odběratelem íránské ropy (asi čtvrtina). Čína odmítá požadavky USA, aby snížila odběr čínské ropy. Čína bude dál s Íránem obchodovat, zaznělo z čínského ministerstva zahraničí, Čína obchoduje s Íránem v jüanech.
Druhým největším odběratelem íránské ropy je Indie, odebírá něco málo než čtvrtinu íránského exportu. Situace je nejasná, indičtí představitelé nejprve říkali, že se podrobí jen sankcím OSN, ale pak se odehrála schůzka se zástupci rafinérií, kde už zazněla možnost „drastického scénáře“, tj. stlačení importů z Íránu na nulu. Zdá se, že Indie hledá nějakou platební alternativu, aby dál mohla od Íránu nakupovat. Indičtí zástupci zřejmě spoléhají na Saúdskou Arábii, ale tvrdí, že mají plán a), b), c) atd. některé rafinérie mají strach nakupovat z Íránu, aby neměly problémy s pojištěním. Jiné rafinérie potvrdily, že hledají zdroje v Austrálii, či Západní Africe.
Jižní Korea čeká na oficiální vyjádření USA, zda její rafinérie mohou nadále dovážet íránskou ropu. Část importů ale již byla zastavena. Rafinérie zatím dovážejí naftu z jiných zemí, je zde vidět velký vliv vyjednávání s USA.
Japonsko se podílí na íránském exportu asi 4 %. Japonsko usiluje o výjimku z amerických sankcí, ministr financí žádá USA o vyjasnění pozice pro japonské firmy. Na výjimku tlačí i japonské firmy. Prozatím se zdá, že rafinérie obchody s Íránem již zastavují.
I EU patří mezi odběratele íránské ropy. EU je odhodlána udržet íránskou jadernou dohodu a domnívá, že důsledky jejího opuštění budou katastrofa, jak uvedla šéfka evropské diplomacie Mogheriniová. Je potřeba najít bankovní a finanční řešení k podpoře legitimního obchodu a investic. Firmy tápou, není jasné, o jaké snížení usiluje Trumpova administrativa, řada firem nadále íránskou ropu kupuje, i když některé se stahují. Rakouská ÖMV zarazila investiční projekt v Íránu, ale o dovozu nerozhodla. Někteří mají obavy, že bude nemožné se sankcím vyhnout. EU odebírá 20 % z íránského exportu ropy. K těmto zemím patří Itálie, Španělsko, Francie (kde má problémy zejména Total, který má podíl v polích zemního plynu, Total přiznává, že za amerických podmínek firma nemůže v Íránu pracovat).
K dalším odběratelům ropy patří Turecko. Jeho ministr zahraničí uvedl, že země se sankcí proti Íránu nebude účastnit. Turecko se podobně jako Indie necítí být americkými sankcemi vázáno, sankce by aplikovalo jen tehdy, kdyby šlo o OSN.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.