O čem hovořila přední politička německých Die Linke v srpnovém rozhovoru pro Frakfurter Allgemeine?
Rozhovor se Sahrou Wagenknechtovou nejprve vyšel ve Frankfurter Allgemeine, dne 12. 8. 2018, pak na stránce Sahry Wagenknechtové. Představitelka německé strany Levice (Die Linke) hovoří o novém hnutí a o tom, jak chce od AfD znovu na svou stranu získat dělníky.
První otázka směřuje na nové hnutí. Wagenknechtová odpovídá, že lidé chtějí slušné mzdy, řádné důchody a přiměřené daně pro koncerny. V populaci mají většinu, ale v Bundestagu ne. Wagenknechtová také říká, že schválně nezakládala novou stranu, jde jí o společenský tlak na strany. Není potřeba se rozhodovat mezi členstvím v hnutí a ve straně. Wagenknechtová také varuje, že hodně lidí se odvrátilo od demokracie, ty chce její hnutí „Aufstehen“ zase motivovat. Jde o to změnit politiku stran a dosáhnout jiných většin a jiné vlády.
Levice neuspěla v tom oslovit lidi, kteří se odvrátili od sociální demokracie, říká sebekriticky Wagenknechtová. Lidé s nízkými mzdami či nezaměstnaní očividně nemají pocit, že je Die Linke zastupuje. Wagenknechtová se také vyjadřuje k „politické korektnosti“. Říká, že politici dnes hovoří tak, že jim normální lidé nerozumějí a připadají jim nafoukaní. Je potřeba se koncentrovat na sociální a ekonomická témata, ne na detaily ve slovíčkách. Není možné se spokojit s tím, že nespokojení se přidali k AfD z protestu, to nejsou žádní rasisté, zdůrazňuje Wagenknechtová, to jsou lidé, které politici nechali ve štychu.
Wagenknechtová se hlásí k internacionalismu, ať už u spravedlivějšího světového pořádku – jako příklad nacionalistického jednání uvádí ty, kteří dodávají do válečných oblastí zbraně. Ale internacionalismus ani není vzít si střední třídu z chudých zemí, aby se v Německu prováděl sociální dumping. Ve světě bez hranic, zdůrazňuje Wagenknechtová, vládnou nadnárodní korporace. Sociální narovnávání a demokracie fungují aktuálně jen v rámci jednotlivých států, na globální úrovni na to žádné páky nejsou. Wagenknechtová ale odmítá přístup dle Trumpa, spíše varuje před rolí hedgeových fondů a uvádí příklad Thyssen-Krupp.
Nové hnutí by podle Wagenknechtové mělo být blízko lidu a hovořit o těch tématech, která lidi trápí. Jako je špatná péče, nerovnost či chudoba dětí. I když Německo není chudou zemí, hodně lidé pracuje za nízkou mzdu, nájmy rostou mnohem rychleji než mzdy. Wagenknechtová upozorňuje, že velkou koalici volila jen třetina obyvatel a také říká, že sociální demokracie a CDU jsou skoro k nerozeznání, podobně jako Zelení a FDP. Podle představitelky Levice a jejích přátel jde o „černo-rudo-zelenou“ jednotnou frontu. Strany zcela ztratily profil, stačí si porovnat současnou koaliční smlouvu a tzv. Jamajku a její sondovací dokument, jsou to jen malé rozdíly.
Politička v rozhovoru popírá, že by boj o voliče AfD měl znamenat, že se strana posune doprava. AfD například odmítá dědické a majetkové daně, řada z nich chce zrušení sociálního státu, největší téma jsou uprchlíci.
Wagenknechtová odmítá, že by bojovala proti nacionalismu nacionalismem. Uvádí, že nacionalismus znamená se povyšovat nad jiné kultury. Ale o problémech dané značným přistěhovalectvím a chybějící integrací se hovořit musí. Ti bohatí to necítí, ti žijí ve svém velmi chráněném světě, ale chudí to znají. A studie podle Wagenknechtové jasně ukazují, že bez přistěhovalectví by v Německu byl mnohem větší nárůst mezd. Pro představitelku nového hnutí to znamená chránit pracovníky, ale vychovávat si také vlastní odborné síly, ne si je dovážet ze zahraničí, to je podle ní cynismus.
Wagenknechtová tvrdí, že nedostatek odborných sil je výsledek podfinancovaného školství. Spousty dětí odcházejí ze školy a neumí pořádně číst nebo psát.
Politička Die Linke dále uvádí, že je pro jednotnou Evropu suverénních sociálních demokracií. Současná EU jen podporuje nacionalismus, protože lidé se cítí zbavení svéprávnosti. Komise se nepohybuje v demokratickém prostoru. Pro demokratizaci Evropy chybějí podmínky. Neexistují evropské strany, neexistuje evropská veřejnost, vliv koncernu v Bruselu je větší než Evropského parlamentu.
Wagenknechtová také čelila dotazu, že kromě „jiného“ vztahu k EU, odmítá i konstantu německé politiky, tedy západní vazbu. Odpovídá, že jsou to USA, kdo tento svazek zpochybňuje. Už přeci roky sledují vlastní zájmy, jen Trump to dělá agresivněji. Tyto zájmy zcela odporují evropským zájmům, říká Wagenknechtová. Dopady destabilizace Blízkého východu a Íránu dopadnou především na Evropu. Nesmíme se podřizovat politice, která odporuje našim zájmům, říká Wagenknechtová. V zájmu Evropy je podle ní stabilní Blízký východ, dobrá spolupráce s Ruskem. USA měly vždy, a z dobrého důvodu strach, že se spojí ruské suroviny a německé technologie.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.