Jsou zde vážné obavy, že turecká krize se může šířit do dalších rozvíjejících se zemí.
Krize v Turecku není u konce, další pokles liry je prý jen otázkou času. Pak by se mohla zdramatizovat situace i v dalších rozvíjejících se zemích, stejně jako v roce 1997. Turecká lira se sice trošku zotavila, ale zdání klame, krize není daleko, uvádí článek Angely Göpfertové pro ARD Tagesschau.
Protože poněkud sporná a nedůvěryhodná měnová politika se nezměnila a centrální banka nekoná, živí tím podezření, že již není nezávislá. Od začátku roku turecká lira poklesla vůči dolaru o 40 %. Pokles má špatné načasování, půjčky (většinou v eurech a dolarech) v objemu 16 mld. dolarů jsou právě splatné. Pokles liry tak může přivést turecké firmy k bankrotu.
Současná situace připomíná krizi v jihovýchodní Asii na konci 90. let nebo krizi v Latinské Americe v letech osmdesátých.
Na začátku je to vždy tak, že domácí firmy a stát se zadlužují v cizích měnách, kriticky píše Göpfertová. Dokud trhy věří, že ekonomice se daří, proudí do země cizí kapitál. Ale když dojde ke ztrátě důvěry, nastane krize.
Domácí měna začne padat, což ztíží splátky dluhů v cizí měně. Domácí firmy bankrotují, nezaměstnanost roste. Důvěra investorů dál klesá, a měna je pod dalším tlakem.
Je prý jedno, kdo a co tuto spirálu vyvolá, cituje Göpfertová amerického ekonoma Paula Krugmana. Někdy je to zvýšení úrokových sazeb centrální banky, může to být i krize v jedné z rozvíjejících se zemí. nebo taky cla nějaké velmoci.
Mnoho expertů se obává, že turecká krize se může šířit do dalších rozvíjejících se zemí, postiženy už byly indonéská a indická rupie, mexické peso…
Rozvíjející se země jsou masivně pod tlakem silného dolaru, vysokých úrokových sazeb, úvěrů v dolarech a Trumpova vyhrožování. Dohromady to může být nebezpečný koktejl.
Objevují se připomínky krize z roku 1997. I tehdy vzešla krize velkého rozsahu z nevýznamné země, z Thajska, proto není v tomto ohledu možné považovat Turecko za nevýznamnou ekonomiku.
Také ale není možné házet všechny rozvíjející se ekonomiky do jednoho pytle. Velké země jsou ve zcela jiné pozici než Turecko. Nemají deficity běžného účtu a jejich měnová politika je jiná.
Ale i tak nás dějiny učí, že když zmizí důvěra věřitelů, roztočí se nebezpečná spirála, která se těžko zastavuje. Mexiko, Turecko či Jižní Afrika se proto mohou radovat z vyhlášení amerického prezidenta: ten totiž zpochybnil nezávislost FEDu, což vedlo k oslabení dolaru.
Prezident, který útočí na vlastní centrální banku a oslabuje domácí měnu, nebyl to náhodou začátek právě turecké krize, ptá se článek v závěru. Jenže USA se zadlužují ve svých dolarech, ne v cizí měně – jinak by krize už byla zde.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.