Yahoo. Finance. Řecko se dohodlo se svými evropskými věřiteli, že bude pokračovat v rozhovorech o tom, jaké reformy země musí učinit, aby dostala zdroje pro odvrácení bankrotu a možného odchodu z Eurozóny.
Také naznačili, že zmírní své požadavky na rozpočtové škrty – vítaná úvaha pro politikou škrtů vyčerpané Řeky, kteří zaznamenali značný nárůst chudoby, když se jejich ekonomika za poslední sedm let zmenšila o čtvrtinu.
Jeroen Dijsselbloem prohlásil, že existuje shoda na „posunu v důrazu v politickém mixu z politiky austerity na stranu strukturálních reforem.“ To znamená méně zvyšování daní a výdajových škrtů a spíše hluboké reformy v daňovém systému, penzích a pracovním právu.
Takovéto reformy by ekonomice mohly pomoci a vytvořit příjem, který řecká vláda může použít pro povzbuzení dalšího růstu – třeba přes snížení daní, či zvýšení výdajů.
„Mohl by zde být prostor pro opatření podporující růst,“ řekl.
Zmírnění programu austerity byl jeden z požadavků řecké levicové vlády, která ve výzkumech veřejného mínění ztrácí podporu. Je to ovšem také jeden z požadavků MMF a mohl by vést k tomu, že MMF přesvědčí, aby přispíval na aktuální řecký záchranný program, který byl dohodnut v červenci roku 2015. Účast MMF byla v této dohodě (pro Řecko již třetí) předpokládaná a Dijsselbloem prohlásil, že by mohla pomoci, aby se MMF zapojil.
Řecko dominovalo rozhovorům setkání Eurozóny poté, co se začaly hromadit obavy, že se brzy objeví další řecká dluhová krize. Naděje na průlom, které by otevřely zdroje záchranné balíčku hned, byly v minulých týdnech zmařeny kvůli neshodám mezi Řeckem a jeho věřiteli.
Obzvláště neshoda mezi Eurozónou a MMF ohledně udržitelnosti řeckého dluhu a rozsahem škrtů požadovaných po Aténách rozhořela obavy na trzích. Například úroková míra na řecké dvouleté dluhopisy dosáhla svého vrcholu kolem 10 %.
Řecko zůstává závislé na záchranných půjčkách svých partnerů v Eurozóně, aby mohlo zaplatit své dluhy. V červenci ho čeká splátka ve výši 7 mld. euro a bez dalších zdrojů bude čelit bankrotu a možnému odchodu z Eurozóny, tedy tzv. Grexitu. To je scénář, kterému Řecko čelí opakovaně již sedm let.
Dijsselbloem chladil očekávání, že dohoda na distribuci zdrojů bude dosažena brzy.
„V březnu, dubnu nebo květnu není potřeba výplaty“, řekl, „neříkám, že bychom měli využít všechen ten čas… ale nebudu vytvářet lhůty, kdy neexistují.““
Ovšem Dijsselbloem, který je také holandským ministrem financí řekl, že by bylo užitečné, aby dohoda o další fázi řecké záchranné dohody byla dosažena raději dříve než později a „relativně rychle hlavně kvůli důvodům stability a důvěry.“
Podle různých ekonomických ukazatelů jako je růst a rozpočet se Řecku daří relativně dobře – rozhodně, pokud to srovnáme s několika posledními lety, když se ekonomika zmenšila o čtvrtinu a nezaměstnanost a míra chudoby dosáhly vrcholu. Kvůli svému zlepšenému výkonu si Řecko ze záchranného fondu půjčilo méně, než se v dohodě roku 2015 počítalo. Dohoda z roku 2015 poskytla v půjčkách 86 mld. euro na tříleté období.
„Kdo chce mluvit o krizi, může mluvit s někým jiným, protože řecká ekonomika se pomaluje zotavuje a co my potřebujeme ji posílit a dát ji více příležitostí,“ řekl Dijsselbloem.