Jednání mezi patriarchy Kirillem a Bartolomějem nepřineslo konkrétní výsledky. Aspoň ne takové, které by byly zveřejněny.
Moskevský patriarcha Kirill a konstantinopolský ekumenický patriarcha Bartoloměj jednali v Istanbulu o otázce autokefalie (nezávislosti či samostatnosti) pravoslavné církve na Ukrajině. K setkání obou patriarchů došlo na půdě Synodu ekumenického patriarchátu, jednání jeden na jednoho následovalo po ukončení jednání synodu.
Patriarcha Kirill po jednání řekl, že proběhlo v utajovaném režimu s ohledem na současnou situaci ve světě a bylo rozhovorem dvou bratrů. Na následné tiskové konferenci patriarcha Bartoloměj podtrhl potřebu dialogu k řešení důležitých otázek. Podle slov Kirilla tento dialog navíc probíhá uvnitř jednoho jednotného těla, jedné církve, za kterou nesou odpovědnost představitelé místních církví.
Patriarcha Kirill nicméně odmítl dát detaily o jednání v Istanbulu, které se týkalo statusu ukrajinské církve. Tato zdrženlivost moskevského patriarchy ukazuje nejspíš na to, že schůzka nepřinesla očekávané výsledky pro Ruskou pravoslavnou církev. Aspoň takové hodnocení zní přímo z Ukrajiny. Vladyka Jevstratij Zorja z Ukrajinské církve Kyjevského patriarchátu napsal, že představitelé moskevského patriarchátu byli nervózní a napjatí. Kirill se oproti očekávání nezúčastnil společného oběda a odletěl.
Později sdělil metropolita Emmanuel novinářům, že při jednání patriarcha Bartoloměj sdělil Kirillovi, že ekumenický patriarchát udělá vše, co bude v jeho silách, aby vyřešit otázku autokefalie ukrajinské pravoslavné církve. Tato slova naznačují, že konstantinopolská církev by mohla věc vyřešit bez ohledu na Moskvu.
Problém nezávislosti pravoslavné církve na Ukrajině trvá celé roky a je spojen s osamostatněním Ukrajiny v 90. letech. Po roce 2014 se věc stala záležitostí politické agendy na Ukrajině. V roce 2016 se parlament Ukrajiny obrátil na ekumenický patriarchát s žádostí o autokefalii. Parlament požaduje, aby Bartoloměj zrušil akt ekumenického patriarchy z roku 1686, kterým se kyjevský metropolita připojuje k patriarchátu v Moskvě. Tyto kroky i kroky prezidenta Porošenka v této otázce ukazují, že otázka samostatnosti církve už se dostala mimo oblast vnitrocírkevní politiky. Ukrajinští politici téma aktivně využívají. Náboženství se tak v současném společenském a politickém klimatu na Ukrajině dostalo do politiky, nebo se politizují duchovní otázky, říká k tomu ukrajinský politolog Andrej Jermolajev.
Podle ruského odborníka na náboženství Romana Lunkina ale nemají politické manévry ukrajinské vlády žádnou relevanci z pohledu církve. Ukrajina je světským státem a ani jedna z hned několika církví teoreticky nezávisí na státu. Iniciátorem udělení autokefalie může být jenom Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu. Ta je jediná ze všech církví na Ukrajině uznána světovými pravoslavnými církvemi. Ta je ale proti.
Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu označila kroky prezidenta Porošenka jako něco, co jde proti názorům milionů pravoslavných. Teoreticky by se podle Lunkina otázka autokefalie vůbec neměla řešit, protože Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu tuto žádost nepodala. Lunkin připomenul, že celá záležitost se také dotýká ambicí konstantinopolského ekumenického patriarchátu, který by udělením autokefalie získal na Ukrajině silnější vliv.
Nicméně i zde opakovaně mluvili o tom, že samostatnost ukrajinské církve je možná jenom poté, až se vyřeší vnitroukrajinský církevní rozkol. Nikdo ale nespěchá s tím, aby navrhl, jak toho docílit. Podle Lunkina není otázka autokefalie ukrajinské církve zdaleka vyřešená, i když ukrajinská média tvrdí něco jiného. Podle něj slova Emmanuela o tom, že věc už byla rozhodnuta, představují provokaci. Vyznívá negativně pro Moskvu a podporuje ty síly, které bojují o osamostatnění ukrajinské církve.
Tématu jsme se věnovali zde a zde.
Ilustrační obrázek: Autor – Kremlin.ru, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10554303