V EU se bojí, že změna hranic povede k nové válce nebo že by pomohla Rusku. Washington ale návrh podpořil.
Prezidentský kosovsko-srbský návrh na změnu hranic obou zemí se stal pro Evropskou unii „novým balkánským bolehlavem“, napsal článek politického webu POLITICO.
Nejnovější bolest hlavy na Balkáně představuje dědictví jugoslávských válek 90. let, kdy se evropští politici dohadovali a zoufali si nad tím, jak na války v regionu odpovědět.
Prezidenti Kosova a Srbska Hašim Thaçi a Aleksandar Vučić ohlásili, že by byli ochotni mluvit o změně hranic obou zemí. Politici a diplomaté nyní diskutují o tom, co vlastně toto vyjádření znamená. Nápad směřuje proti dlouhodobé západní politice. Celé roky EU i USA tvrdí, že jakákoliv změna hranic v regionu bude znamenat návrat násilí.
Evropští diplomaté jsou nyní také díky podpoře USA v situaci, kdy nemohou jednoduše návrh prezidentů Srbska a Kosova odmítnout. Aspoň ne v daný moment. Vypadá to tedy tak, že se to nikomu v EU nelíbí, ale nikdo se nemá k tomu návrh torpédovat.
Evropský diplomat k tomu říká, že v ideálním světě by k ničemu takovému nedošlo, ale nejedná se prý o ideální svět, ale „o Balkán“. Nejsou zde ale jen obavy ze situace na Balkáně. Změna hranic by dle obav EU mohla posílit ruskou argumentaci pro to, aby Západ přijal anexi Krymu. Návrh je součástí snah o to, vyřešit situaci ve vztazích mezi Srbskem a Kosovem a umožnit tak oběma zemím aspirovat na členství v EU.
Nejvíce skeptická reakce přišla z Německa. Kancléřka Angela Merkelová sdělila, že Německo podporuje veškerou konverzaci, která vede k cílům. Nicméně „územní integrita tak, jak vznikla, má dnes velkou důležitost“. Merkelová poněkud zmírnila svoji rétoriku potom, co nápad nejprve zcela odmítla. Nicméně se očekává, že ministr zahraničí Heiko Maas návrh odmítne. e
Chorvatský premiér Andrej Plenković návrh už odmítl: „Hranice by se měly respektovat tak, jak jsou.“ NE zaznělo už i z Londýna s tím, že Srbsko a Kosovo by se měly navzájem uznat jako samostatné státy v současných hranicích. Obavy vyjádřila pro POLITICO řada evropských diplomatů. Představitelka EU pro zahraniční politiku Federica Mogheriniová obdržela otevřený dopis bývalého švédského premiéra Carla Bildta, diplomatů Paddy Ashdowna a Christiana Schwarz-Schilliga, který se odvolává na jejich znalosti regionu s tím, že „posouvání hranic jako toto nevyřeší rozdělení, ale prohloubí je“. Mogheriniová ale dala najevo, že se jejich radami řídit nebude. Chystá dialog, který se bude konat 7. září a bude diskutovat tento návrh. Srbský prezident Aleksandar Vučić má během několika dnů oznámit detaily návrhu.
Evropský komisař pro rozšíření Johannes Hahn dal najevo, že není zcela proti změně hranic, ale že by dohoda musela garantovat, že se žádné jiné hranice v regionu měnit nebudou.
Evropští představitelé také zdůrazňují, že dohoda mezi Srbskem a Kosovem by se vedle hranice týkala i otázky práv menšin a sporů o majetek, které sahají do doby před jugoslávskými válkami.
Nicméně někteří diplomaté jsou toho názoru, že stát před dilematem, zda nápad podpořit či ne, nikdy nebudou. Je to proto, že obě strany podle jejich mínění nikdy skutečné dohody nedosáhnou. Vzdát se území bude totiž pro obě strany politický a voličský problém. Platí to ale zvláště pro Kosovo, které je ohledně plánu prezidenta Thaçiho velmi rozdělené. Proti je velmi silně i kosovský premiér Ramuš Haradinaj, který řekl, že nápad bude znamenat válku. „Pokud otevřeme to, co už bylo dohodnuto, znamená to znovu otevřít minulost, a v našem regionu znamená znovuotevření minulosti znovuotevření válek. Všechny tyto hranice jsou výsledkem tragických válek.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.