Zdeněk Vopat píše o tom, jak se poněkud nečekaně osvědčilo zřízení Centra boje proti terorismu a hybridním hrozbám.
Na jaře roku 2016 bylo zřízeno centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Následně začalo fungovat od roku 2017. Na svých stránkách toto centrum vysvětluje okolnosti, které iniciovaly jeho vznik takto: „Jedná se o doporučení, které vychází z předběžných závěrů několika kapitol Auditu národní bezpečnosti, který různé druhy hybridních hrozeb, mimo jiné i terorismus a další formy radikalizace nebo vlivové a dezinformační kampaně ze zahraničí hodnotí jako závažnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost státu a doporučuje, aby podobná pracoviště vznikla na všech příslušných úřadech.“
Mnohá alternativní média vznik tohoto centra kritizovala, neboť se domnívala, že půjde o jakýsi cenzorský úřad, který bude pranýřovat informační zdroje, které přicházejí s alternativními informacemi. Tato alternativní média mnohdy přinášejí informace či komentáře, které například zpochybňují správnost naší polistopadové zahraniční politiky.
Před několika dny však došlo k politováníhodné události, která existenci Centra proti terorismu a hybridním hrozbám plně ospravedlnila.
V tomto týdnu se koná návštěva prezidenta republiky Miloše Zemana ve Spolkové republice Německo. A právě v souvislosti s touto návštěvou vypustil zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Pavel Polák na svém facebookovém profilu informaci o početném lékařském doprovodu prezidenta republiky při této návštěvě. Český rozhlas se za tuto neověřenou a nepravdivou informaci byl nucen později omluvit. Protože však tuto neověřenou informaci převzala mnohá česká média, je možné říci, že se jednalo o klasickou dezinformační kampaň namířenou navíc proti prezidentovi našeho státu. Zda se tímto činem pan redaktor nedopustil trestného činu šíření poplašné zprávy ponechám na zvážení orgánů činných v trestném řízení. Stejně tak ponechám na Českém rozhlasu, zda chce i nadále spolupracovat s tímto novinářským esem.
Tato kauza však demonstruje důležitost existence úřadu, jakým je Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Neověřené informace se totiž mohou rychle šířit internetem a vyvolat ničím nepodložené emoce, které pak ovlivní veřejné mínění. Vzpomeňme například na údajnou smrt studenta Martina Šmída v listopadu 1989. Je ovšem smutné, že se centrum proti terorismu a hybridním hrozbám bude muset pravděpodobně zabývat monitoringem i našich objektivních veřejnoprávních sdělovacích prostředků, které navíc platíme z našich daní.