Prezident Dodon odmítl jmenovat dva ministry do dosluhující vlády a byl dočasně zbaven pravomocí. Nejedná se o nic ojedinělého.
Moldavský ústavní soud dočasně zprostil prezidenta Igora Dodona prezidentských pravomocí. Důvodem k tomuto kroku je neústupnost prezidenta ve věci jmenování ministrů vlády, které odmítl jmenovat.
Soud tak rozhodl, že pravomoci prezidenta bude dočasně zastávat předseda parlamentu nebo premiér. Dodon dvakrát odmítl jmenovat ministry, které mu navrhnul současný premiér země Pavel Filip. Jednalo se o posty ministra zemědělství a ministra zdravotnictví, práce a sociální ochrany. Na post ministryně zdravotnictví Filip navrhnul političku, která patří k oponentům prezidenta, Silvii Radu. Dodon její jmenování odmítl s tím, že političce chybí lékařské vzdělání. I v druhém případě Dodon zdůraznil, že kandidáta vidí jako odborně nezpůsobilého, nejde prý o nic „osobního“.
V případě kandidáta na ministra zemědělství a regionálního rozvoje Nikolaje Čubuka je ale argumentace neprofesionalitou o dost těžší, Čubuk totiž v oblasti zemědělské politiky působí od roku 2004. Dodon Čubuka odmítl s tím, že problémem není ani tak profesionalismus, jako spíš otázka neúplatnosti.
Na rozhodnutí ústavního soudu prezident reagoval slovy o „dvojí nezákonnosti“. Soud podle něj narušil snahy prezidenta o dodržování zákonů v souvislosti se jmenováním vlády a zároveň porušil zákony samotným pozastavením prezidentských pravomocí, napsal politik na svém Facebooku. Dokonce vyzval současnou vládu, aby rezignovala i vzhledem k tomu, že parlamentní volby se mají konat už za několik měsíců.
Ruský expert Vladimir Bruter komentuje situaci tak, že Dodonova nesmiřitelná pozice vůči vládě s volbami nesouvisí. Expert je toho názoru, že se jedná o prvek Dodonovy politické prezentace, která se však úrovní blíží „cirkusu“. A je skutečností, že za poslední rok je to celkem po čtvrté, co byl prezident dočasně zbaven pravomocí, dva z předešlých tří případů byly také spojeny s odmítnutím jmenovat ministry.
Prezident Moldavska má k vyjádření svého nesouhlasu omezené nástroje. Podle ústavy má právo odmítnout navrženého ministra jen dvakrát za sebou, pak může, po rozhodnutí ústavního soudu, ministry jmenovat premiér nebo předseda parlamentu. Podle Bruterových slov se jedná o divadlo, které hrají obě dvě strany – prezident i vláda – a nemá dopad na ratingy ani jedné strany tohoto konfliktu.