Mexické ústupky Trumpovi oslabily vyjednávající pozici Kanady jako třetího člena zóny volného obchodu NAFTA.
Donald Trump nově zvolenému mexickému prezidentovi Andresi Manuelu López Obradorovi gratuloval a hned mu položil jednu zásadní otázku: jak by se tvářil na bilaterální obchodní dohodu s USA? Obrador odvětil, že pokud nebude schválena trilaterální dohoda v rámci současné Severoamerické zóny volného obchodu, je této možnosti otevřený.
A to je ten zlomový moment, tvrdí agentura Reuters. Rok trvala jednání, v nichž Mexiko a Kanada jednaly společně a snažily se vzdorovat Trumpovi, který prosazoval podmínky výhodnější pro USA (dříve prohlásil NAFTA za katastrofu pro americké pracující). Jenže vítězství levicového Obradora se stalo pro Trumpa příležitostí k taktice „rozděl a panuj“ – může se vydat cestou dohod, které preferuje on, tedy „jeden na jednoho“.
Posun mexického přístupu byl dál tím, že jak odcházející, tak nastupující administrativa se shodla, že bude lepší mít dohodu s USA před výměnou prezidenta (oficiálně se Obrador ujme úřadu prezidenta od 1. prosince, pozn. redakce). Obrador se chce především koncentrovat na domácí otázky. Sám „AMLO“, jak se Obradorovi ve zkratce říká, opakovaně tvrdí, že „nejlepší zahraniční politika je domácí politika“.
Naopak odcházející Nietova administrativa chtěla zachránit „aspoň něco“ z dvouletého vyjednávání. Je ale pravda, že většinu času se mexická vláda zaštiťovala tím, že spolu s Kanadou mají větší sílu ve vyjednávání. Obě země jsou závislé na USA, na jejich spotřebitelích – Mexiko posílá do USA 80 % svého exportu, Kanada asi 75 %, a oba státy společně nakupují asi jednu třetinu amerického exportu.
Kanada však již vloni naznačila, že v zájmu své obchodní politiky bude ochotna jednat trilaterálně i bilaterálně, takže mexická strana neváhala a v srpnu byla uzavřena dohoda mezi USA a Mexikem.
Tato dohoda ale znamená, že představitelé z oblasti obchodu i politiky zesilují tlak na kanadského premiéra Justina Trudeaua, aby i on uzavřel dvojstrannou dohodu s USA. Mexiko navíc oslabilo vyjednávací pozice Kanady, když v dohodě udělalo řadu ústupků, především u mechanismu řešení sporů (článek 19, má chránit před nekalými obchodními praktikami), který Kanada využívá ke zdůvodnění exportu dřeva do USA. Kanada také nechce otevřít svůj chráněný mléčný průmysl konkurentům ze Spojených států.
Kanadští představitelé se domnívají, že Mexiko udělalo až příliš mnoho ústupků, které se spíše podobají kapitulaci.
Současný mexický prezident Erique Nieto Peña potřeboval dohodu do konce srpna, pozdější termín by totiž znamenal, že by dohodu nestihl podepsat před odchodem z funkce, protože americký Kongres má na schválení dohody právě 90 dní, takže by ji podepisoval až nový prezident Obrador.
Jenže někteří republikáni trvají na trilaterální dohodě. Vedle toho jsou pod tlakem nadcházejících voleb do Kongresu.
Obě strany si mohou nárokovat vítězství. Mexiko například přimělo USA k tomu, že nebudou omezovat dovoz sezónních potravin a v platnosti zůstane výjimka z průmyslových cel. USA asi získají víc pracovních míst v automobilovém průmyslu, protože Mexiko souhlasilo, že v sektoru zavede pro 40-45 % pracovníků minimální mzdu 16 dolarů za hodinu, což je pětkrát víc, než většina z nich vydělává nyní.
Nieto to původně odmítal, zatímco Obrador byl pro, protože chce navýšit mzdy. Chce přesvědčit Trumpa, že zlepšení hospodářské situace v Mexiku omezí ekonomickou imigraci do USA.
Mexičané se museli rozhodnout, jestli budou mít dohodu, která ochrání jejich zájmy, nebo jestli své zájmy ohrozí tím, že budou čekat na Kanadu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.