ECB i Komise požadují, aby existovalo společné evropské pojištění vkladů. Němci to ale vnímají jako zespolečenštění úvěrových rizik.
Německo je pod velkým tlakem, aby dokončilo kroky k vytvoření bankovní unie. Zavedení společného evropského pojištění vkladů by mělo pomoci jednak zlepšit strukturu bank, jednak uklidnit bankovní trhy. Němci se ale domnívají, že především v Itálii a Řecku se může situace dostat mimo kontrolu. Bojí se nejen zástupci německého bankovnictví, ale také část CDU/CSU a chtějí za každou cenu zabránit souhlasu Německa s pojištěním vkladů.
Evropští střadatelé jsou zatím chráněni přes národní systémy. V Německu jsou zákonné systémy, které chrání vklady minimálně do 100 000 eur. Jenže Komise i ECB tlačí na rychlé dokončení evropské bankovní unie.
Vůči tomu existuje v Německu velký odpor. Nejde jen o bankovní sektor některých zemí, ale ekonomická analýza CDU tvrdí, že v pojištění vkladů spočívá veliký přerozdělovací kanál, který má v sobě potenciál výbuchu.
Eurozóna směřuje k bankovní unii už dlouho. Dva pilíře už stojí, jsou to společný bankovní dohled a společné řešení pro úvěrové instituce ohrožené insolvencí. A pak je tu onen sporný třetí pilíř, tedy společné pojištění vkladů.
Němci poukazují na horu špatných úvěrů, které ohrožují bankovní systémy některých zemí. Jedná se o tzv. úvěry v selhání, a činí dohromady asi 760 mld. eur. Proto si němečtí ekonomové myslí, že společné pojištění vkladů je „hra s ohněm“.
Poslední summit už představil „jízdní řád“ k pojištění vkladů a ani německá vláda nebyla proti, přestože dříve proces brzdila. Nadále jen požaduje, aby národní země vyřešily svou vlastní zátěž dříve, než dojde ke sdílení rizika.
Německé banky nesouhlasí s tím, co řekl Mario Draghi, tedy, že objem špatných úvěrů se zmenšil a situace je lepší. Naopak poukazují na turbulence na řeckém trhu a padající akcie italských bank, které drží hlavně státní dluhopisy. Die Welt neopomíná popsat, jak „hrozné“ jsou plány italské populistické vlády. Němečtí bankéři proto tvrdí, že problém špatných úvěrů zdaleka nebyl vyřešen. Takže: nejdřív pryč se špatnými úvěry a pak teprve nějaké sdílení rizika. To je německá pozice.
Němci jako „znamení“ berou i to, že země jihu obecně po pojištění vkladů volají. Největší rizika nesou banky na Kypru, v Řecku, Itálii, Španělsku a Portugalsku. Kypr například by musel využít skoro celý svůj HDP, aby zalátal díry ve financích místních bank, u Řecka je tento poměr 60 % HDP, na jihu jsou totiž zasaženy hlavně velké banky a systémově relevantní instituce. A jejich selhání může destabilizovat celou eurozónu.
Zástupci CDU proto navrhují, aby se Německo spojilo s Finskem či Nizozemskem a návrhy předsedy Komise Junckera nekompromisně odmítlo. Bez jasného odporu Německa prý bude Komise klidně dál v přípravách pokračovat.