Vládní Právo a spravedlnost i opoziční Občanská platforma vidí výsledky voleb jako výhru a vyhlížejí evropské a parlamentní volby v příštím roce.
Komunální volby v Polsku proběhly o víkendu a ukázaly především, že politika v zemi je rozdělená, píše pro POLITICO Jan Cienski. Volby vyhrála vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), nicméně pro opozici znamenaly volby posílení. Výsledek těchto voleb je vnímán jako „předehra“ k evropským volbám v roce 2019, parlamentním v roce 2019 i prezidentským v roce 2020.
Potvrzené výsledky voleb budou známy až v úterý nebo ve středu, ale předběžné odhady dávají vládní PiS celkem 32,3 %. To je méně než v parlamentních volbách v roce 2015 (37,6 %), ale více než v posledních komunálních volbách v roce 2014 (26,9 %). V případě hlavní opoziční strany Občanská platforma se jedná o stagnaci – získala 24,7 %, což je skoro stejný výsledek jako v roce 2015. Bývalý koaliční partner Občanské platformy Polská lidová strana dostal 16,6 % hlasů.
Největší ztráty měla PiS ve velkých městech a ve Varšavě, kde místo primátora získal kandidát za Občanskou platformu.
Na straně opozice vládne optimismus, protože podle předběžných odhadů dostala celkem 41 % hlasů, což je o 10 % více než PiS. Lídr PiS, Jaroslaw Kaczyński, také označil volby za úspěch, protože straně se podařilo dostat v komunálních volbách rekordní podporu. Dovnitř strany byl ale Kaczyńského vzkaz mnohem víc při zemi, strana prý musí více a tvrději pracovat.
Úspěch Občanské platformy, která skončila druhá, byl velkým úspěchem stranického lídra Grzegorze Schetyny, který po porážce v roce 2015 dokázal stranu přestavět a zformovat koalici s menšími stranami liberálního typu.
Odhadované výsledky, míní dále autor, jsou projevem politického rozdělení Polska. Politika vládní PiS budí v EU kritiku a obavy ve vztahu k demokratickým příslibům Polska. Napětí s Bruselem bylo posíleno v pátek, kdy evropský soud rozhodl, že polská soudní reforma má být zastavena, protože je proti evropským normám.
Podpora PiS stojí na „významné menšině“ sociálně konzervativních Poláků z malých měst, kteří podporují národní hrdost a protimigrantský vzkaz PiSu, nezanedbatelný je i vliv štědré sociální politiky. Proti PiS stojí či mobilizují městští liberálové, kteří tvoří „tradiční vládnoucí a podnikatelskou třídu“, která vznikla po roce 1989.
Polarizace na tyto dvě velké skupiny učinila ostatní menší politické subjekty irelevantními. Výsledky komunálních voleb vidí obě strany jako výhru, přestože situace není jednoznačná, říká politolog Marek Migalski.
Předběžné výsledky měří celostátní hlasování, ne jednotlivé výsledky v celkem 16 regionálních sborech Polska. Na komunální úrovni se PiS tradičně vede velmi špatně, protože má špatný koaliční potenciál, a předpokládá se, že tento problém bude mít i po nedělních volbách. Podle předběžných odhadů sice získala PiS vedení v 9 regionech, představitelé Občanské platformy jsou ale přesvědčeni, že PiS bude nakonec vládnout jen v pár regionech.
Hlavním neúspěch vládní strany byla v těchto volbách ale skutečnost, že se straně po třech letech ve vládě nedostala od voličů žádný bonus za pokračující ekonomický růst. Ovšem neznamená to ani, že by ji v příštím roce čekala nějaká katastrofa. Pro opozici jsou výsledky voleb důkazem, že PiS je zranitelná.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.