Zákazy a regulace pobytu, poplatky, daně i investice do infrastruktury – tak v nejrůznějších přelidněných destinacích reagují na rostoucí turismus.
Italské Benátky se roky snažily přitáhnout pozornost turistů, ale nyní čelí problému, že jich sem přijíždí příliš, napsal článek The Economist (vydání 27/10/2018). Vedení města dnes zvažuje jiný přístup. V květnu zde byly nainstalovány brány pro chodce. Když se centrum příliš zaplní lidmi, policie prostě brány uzavře a umožní sem vstup jenom místním obyvatelům, kteří mají propustky. Ovšem i když se jedná o způsob, jak omezit turisty v centru, místním lidem se moc nelíbí. Je to, jak jeden z nich řekl, poslední kapka v tom, jak se stát Disneylandem.
Nejsou to ale jenom Benátčané, kdo stojí před otázkou, jak omezit přílišný počet turistů. Také v Amsterdamu mají místní plné zuby mládeneckých večírků, při kterých se míchá alkohol a marihuana, což vede k tomu, že město je plné odpadku a zvratků. Letos v červenci protestující napadli turistické autobusy ve Valencii, v Palma de Mallorca a v Barceloně.
Vlády na problém přílišného turismu začínají reagovat. Na Filipínách zakázal prezident Rodrigo Duterte turistům vstup na ostrov Borocay na 6 měsíců. V říjnu thajská vláda omezila pobyt na ostrovech Simila. A také v Evropě se dělají kroky proti přeplnění lidmi, ubytovacím webům a antisociálnímu chování.
Turismus dnes vytváří 3 % světového HDP a zaměstnává pak asi 5 % lidí po celém světě, takže tyto kroky se zdají být zvláštní. Navíc turismus je vnímán jako nástroj pro hospodářský růst chudých zemí, protože dává práci vysokému počtu lidí.
Důvodem pro tyto negativní reakce a omezující kroky je nárůst turistů celosvětově. V roce 2017 narostl počet turistů podle Světové turistické organizace na 1,3 miliardy. Je to 2x tolik co v roce 2000 a 4x více než v roce 1980. Problémem nicméně není počet, ale skutečnost, že míří na stejná místa, což překvapilo turistický byznys. S internetem se totiž spoléhalo na to, že lidé objeví neznámé turistické destinace. Stal se ale opak a lidé se zaměřují na „musíte vidět“ destinace.
Jsou zde také jiné důvody. Turismus změnily nízkonákladové letecké společnosti a také služby jako je Airbnb, takže ubytovací možnosti jsou dnes větší než jenom hotely. Následkem toho vzrostl počet těch, kdo cestují poprvé a chtějí se podívat do míst, která jsou slavná. Například v Amsterdamu do muzea van Gogha nebo muzea Anny Frankové. Turisté z Indie a z Číny zvedají počty návštěvníků populárních měst, protože často nesnášejí opalování a nejezdí k moři.
Vysoké počty návštěvníků představují zátěž pro místní obyvatele. V Praze nebo Amsterdamu musejí místní snášet noční chuligánství. Turismus také zdražuje náklady místních obyvatel na bydlení, vedou k vylidňování a ke kolapsu služeb pro obyčejné lidi, např. levných kaváren nebo lékařských ordinací.
Místní úřady tak musejí situaci nějak řešit. Zákazy jako to bylo na Filipínách, jsou radikální, ale četné přístavy už omezily počet zábavních lodí, které přijímají. K dalším nápadům patří omezit turistické autobusy a jejich parkování v centru. Studie univerzity v Cambridge totiž ukázala, že tento typ turisty (v autobuse nebo na zábavní lodi) utratí jen 3 libry denně. K dalším metodám patří pohrát si s poplatky a daněmi. V Edinburghu uvažují o turistické dani, která by se investovala do úklidu a oprav infrastruktury města. Islandu se zase podařilo díky reklamě rozptýlit počet návštěvníků tak, aby většina nejezdila jenom v létě.
Některá města se zaměřují na špatné chování. Tento problém souvisí se změnou typu turistů, ke které došlo. Například do Benátek v 70. a v 80. letech směřovali hlavně turisté ze západní Evropy, USA a z Japonska. Jedli v místních restauracích a zajímala je muzea a galerie. Dnes se jedná často o turisty z Asie, kteří jsou na cestách poprvé, přijedou z resortů na den a stravují se zabalenými obědy. Ovšem podle nové studie se chutě čínských turistů mění, ti více zkušení dávají už přednost nezávislé turistice.
Benátky nyní pracují na plánu, který bude turisty stimulovat k delšímu pobytu tím, že je lákají i na jiné než notoricky známé památky ve městě. Další možností by bylo investovat do infrastruktury, která dnes není připravená na současné počty turistů ve městě. To není pochuti tradicionalistům, i když konkrétně Benátky už postavily v minulosti dálnici a železniční stanici. Lepší dopravní infrastruktura by pak pomohla místním obyvatelům stejně jako turistům.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.