Zemské volby v Hesensku znovu zpochybnily postavení Angely Merkelové a velké koalice v Berlíně.
Další prohrané volby v Hesensku znamenají, že se pořád dokola točí otázka setrvání Angely Merkelové v úřadě a přežití velké koalice, uvedla Wenke Börsenová pro veřejnoprávní ARD po víkendových zemských volbách v Hesensku. Během pondělka se objevila zpráva, že Merkelová už nebude kandidovat na předsedkyni CDU a jako kancléřka v roce 2021 skončí.
Autorka konstatuje, že CDU a SPD ztratily v Hesensku celých 22 procentních bodů. Předsedkyně sociálních demokratů Andrea Nahlesová dala ultimátum koalici a chce tak získat čas. V CDU se stále více projevuje čirá frustrace.
CDU v Hesensku ztratila deset procentních bodů, ale přeci jen, mohlo to být ještě horší, konstatuje lapidárně ve svém článku Börnsenová. SPD také ztratila dobrých deset procentních bodů a hlavně nervy. Nahlesová je u zdi a proto říká, že „stav vlády není přijatelný“.
Merkelová si ale může aspoň na jednu stranu oddechnout, představitel CDU Volker Bouffier asi bude v Hesensku vládnout i nadále.
Merkelové však nemůže být jedno, jak špatně si vede její koaliční partner, protože SPD může urychlit její politický pád. Když frustrovaní soudruzi dovolí, aby se plně rozvinula panika, Merkelová předčasně skončí. I když, pravda, ani jeden z partnerů teď rozhodně o nové volby nestojí.
Börsenová dále uvádí, že sociální demokracie je vrcholně nervózní a opouští ji politická racionalita, někteří dokonce říkají: pryč z velké koalice, ve které jen ztrácíme. Nejdřív strašně špatný výsledek v Bavorsku a nyní historicky zlý výsledek v Hesensku. Kampaň v Hesensku prý byla dobrá, takže důvod ztráty hlasů musí být v Berlíně, ve vládní politice. Stranické špičky mohou Nahlesovou dotlačit až ke změně kurzu.
Nahlesová nabádá ke klidu, ale její autorita je vážně pošramocena. Oslabuje ji jednak kompromis s Maassenem, jednak dvoje pro sociální demokraty katastrofální volby za sebou. Vedení SPD ví, že „takhle to dál nepůjde.“ Nesvolal se ale sjezd strany, protože to pak pro voliče vypadá, že se strana zabývá jen sama sebou. Jenže i tak je potřeba se vypořádat s těmi, kteří byli vždy proti velké koalici, dříve, než vypukne vzpoura. Nahlesová dala vlastně velké koalici ultimátum a získala tak trochu času.
Také v CDU roste nervozita, situace je vážná, i zde sílí nespokojenost s velkou koalicí. Je potřeba najít tři velké projekty, které bude velká koalice prosazovat a koncentrovaně se jim věnovat, protože lidé chtějí vidět konkrétní výsledky.
V CDU se objevují debaty o vedení, o budoucnosti Merkelové jako šéfky strany se hovoří již dlouhou dobu. Její pozice je oslabená – špatný výsledek voleb před rokem, selhání koalice Jamajka, nakonec spolek se sociálními demokraty, kterým se „moc nechtělo“. Nedaří se celý tento protiřečící si spolek držet pohromadě a ztráta kancléřčiny autority je viditelná. Sám Wolfgang Schäuble předpovídá, že v Berlíně po zemských volbách v Bavorsku a Hesensku dojde k otřesům.
Kritici už dlouho vytýkají Merkelové středový kurz, roste chuť po personální výměně na špici. K veřejné diskusi ale asi těžko dojde, CDU nefunguje jako sociální demokracie, která se demontuje před očima veřejnosti. Börnsenová uvádí, že Merkelové si nikdo netroufne říct do očí, že už ji nechtějí. Vzpoura v CDU se dělá jinak, stačí se podívat na příběh Kaudera, pravé ruky Angely Merkelové. Najednou se objeví protikandidát, najednou se v zemských svazech zorganizuje většina a pak – je pryč. Prostě není znovu zvolen.
Merkelová je jistě jiná liga než Kauder, ale především ti mladší ve straně se ptají, jakou budoucnost může Merkelová nabídnout. Má snad ideu pro Německo na pět, deset let, vizi pro Evropu, pro stabilitu, pro důchody? Merkelová je dobrá na řešení aktuálních problémů, ale vize nebyla nikdy její silnou stránkou. Už 13 let Merkelová vládne bez vize, pragmaticky, a ano, i sociálnědemokraticky.
Šéfka CDU už je ve třetí velké koalici, ale kouzlo nového začátku je pryč. Spolu s mnoha voliči. Model velká koalice se opotřeboval, na levici i pravici jsou nové strany. A samozřejmě vypulírovaní Zelení, kteří ukazují, že politika může přinášet nadšení a bavit. Je to kontrast vůči unavené velké koalici ve třetím vydání, v níž se vládne se vzájemným odporem a minimálně každý druhý den je zpochybňována.
Očekává se, že Merkelová vyšle signál, co má za lubem (k tomu již došlo, Merkelová v podstatě ohlásila svůj ochod z čela strany a pak i politiky, pozn. red.). Skutečně bude ještě kandidovat a podstoupí riziko nezvolení, nebo se vzdá předsednictví strany a dostane tak svou poslední politickou šanci – možnost ovlivnit výběr svého následovníka? Typicky se k tomu vyjadřuje hodně nejednoznačně.
Možná tímto dnem skutečně začíná konec éry Merkelové. Je to horký podzim pro strany velké koalice. A zadržet tento proces už nejde, velký třesk možná přijde brzy.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.