Země ztrácí svůj vliv v Radě bezpečnosti spolu s tím, jak postrádá jasné cíle a směr své zahraniční politiky.
Článek Jess Gifkinsové, Jasona Ralpha a Samuela Jarvise se na stránkách The Conversation pozastavil nad rostoucími obavami z toho, že Velká Británie ztrácí svůj vliv v Radě bezpečnosti OSN.
Autoři článku provedli sérii rozhovorů s britskými diplomaty ve snaze problém konkretizovat. Podle diplomatů se silná a vlivná pozice v Radě bezpečnosti měří diplomatickým umem, dobrou propojeností kontaktů, dále také iniciativou v případě navrhování rezolucí a také jasnou formulací cílů. Británie je v těchto oblastech silná, ale v době nejistoty se vyžaduje neustálá pozornost, nejedná se tedy o samozřejmost.
V roce 2017 Británie prohrála pozici soudce u Mezinárodního soudního dvora. A podle dotázaných diplomatů se jednalo o vážnou chybu britské diplomacie. Tato prohra se nedá spojit s Brexitem přímo, nicméně nepřímo je zde pocit, že země je nesoustředěná a její diplomacie postrádá jasnost. Vedle toho zní kritika britského parlamentu, která tvrdí, že britská diplomacie je podfinancovaná a vláda by to měla napravit.
Jistěže vliv Británie je zaručený už jen tím, že je stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Jenže Británie a také Francie k vetování nerady sahají, mají totiž obavy z toho, že by se na pořad dne mohla dostat otázka jejich členství v Radě bezpečnosti ve vztahu k jiným, relevantním velmocem, které jsou v lepší pozici ohledně vetování. Nicméně Brexit podle autorů budí dojem o celkovém úpadku země.
Do této doby EU také spoléhala na Británii v tom, že společně s Francií bude formulovat pozice v OSN, dávalo to Británii vliv, i když to nebylo garancí toho, že by Británie vždy dostala podporu EU. Nyní roste riziko izolace Velké Británie, zatímco se EU bude spoléhat na Francii. Francie převezme také pozici Británie jako „brány do Evropy“ pro mimoevropské země.
Dlouhou dobu zde byla tendence věřit v to, že britský vliv a role v Evropě jsou spojeny se zvláštními vztahy s USA a s Commonwealthem. Jenže to, že se nyní Británie více přiblíží USA anebo Commonwealthu, aby udržela svůj vliv v mezinárodních záležitostech, nemusí být vůbec tak jednoduché. Cesta Theresy Mayové sice ukazuje větší důraz na Commonwealth, ale neznamená to, že Británie přijme zcela odlišné pozice vůči Evropě či že se může spolehnout na vztahy s USA (zvláště za Trumpa).
Globální Británie je skloňovaný pojem, který se spojuje s tím, že by Británie mohla být v OSN mluvčím těch zemí „zbytku světa“, které se cítí být vyloučené ostatními velmocemi – Francií, Čínou, Ruskem a USA v Radě bezpečnosti. Jak ale rozhovory s diplomaty ukázaly, globální Británie je jen fráze, která se neuskuteční. Zní dobře doma, ale zahraniční partnery nepřesvědčuje.
Jak článek uzavírá, nebezpečím je také to, že globální Británie se stane jenom záležitostí hospodářských zájmů na úkor dalších úkolů Británie v Radě bezpečnosti. A v takovém případě, jak varují, se na stůl dostane otázka, zda je britské postavení v Radě bezpečnosti legitimní.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.