Co konkrétně odpověděl italský ministr ekonomiky a financí Giovanni Tria do Bruselu?
Dne 3. listopadu píše ministr ekonomiky a financí Giovanni Tria dopis viceprezidentovi Evropské komise Valdisovi Dombrovskisovi a komisaři pro ekonomiku a finance Evropské komise Pierrovi Moscovicimu. Je to odpověď na dopis ze dne 23.října, v němž Evropská komise požaduje změny v návrhu italského státního rozpočtu. Dopis zveřejnil italský deník La Stampa.
Ministr v dopise požadované změny odmítá a odvolává se na předcházející korespondenci, kde italská strana uvedla veškeré důvody, které vedly k tomu, že rozpočet byl vypracován v této podobě a zdůrazňuje, že i po bedlivém zvážení argumentů Evropské komise tyto důvody zůstávají v platnosti.
Prioritou je pro Itálii nastartování ekonomického růstu, aby se vyrovnal nepoměr mezi současným HDP a HDP před počátkem ekonomické a finanční krize, a aby bylo možné čelit zpomalení cyklu.
Stejnou prioritou je nutnost řešit sociální problémy vzniklé v souvislosti s předchozím negativním průběhem fungování ekonomiky a začlenit sociálně znevýhodněné a chudobou postižené skupiny obyvatelstva prostřednictvím základního příjmu vázaného na občanství (reddito di cittadinanza).
Vláda hodlá zmírnit úsporná opatření v důchodovém systému zavedená v době hospodářské krize, kvůli nimž vzrostl neúměrně důchodový věk, což mělo negativní dopad na obměňování pracovních sil a rekonverzi firem.
Zvýšení rozpočtu kvůli všem těmto opatřením zůstává v mezích, které jsou nezbytně nutné pro vyrovnání zpomalení ekonomického cyklu.
Budou navýšeny zdroje financování veřejných investic, což během tří let umožní kompenzovat úpadek během krize, to bude doprovázeno zjednodušením administrativy, což zrychlí realizaci, bude vytvořena společná centrální platforma, která bude dodávat místním správám služby, související s realizací programů investic.
Díky navýšení rozpočtu a snížení daňového zatížení malých firem očekává italská vláda index růstu vyšší, než je současná tendence, a umožní vyrovnat částečně rozdíl mezi Itálií a jinými evropskými zeměmi.
Rozpočet byl sestaven na základě současných tendencí a není do něho zahrnut plánovaný růst. Tak se předchází případnému zhoršení bilance v případě, že by nebylo zcela dosaženo předpokládaného růstu, vysvětluje dopis dále.
Kvůli urychlení zmenšení poměru mezi dluhem/HDP a kvůli ochraně před případnými makroekonomickými otřesy vláda rozhodla zvýšit na rok 2019 na 1 procento HDP podíl privatizace veřejného majetku. To má zajistit, že snížení dluhu schválené parlamentem bude zajištěno, i když k předpokládanému růstu HDP nedojde. Dluh se bude méně přenášet na trh a sníží se úroky, tudíž pokles poměru dluh a HDP bude ještě výraznější, letos 0,3 bodů, 1,7 v roce 2019, 1,9 v roce 2020 a 1,4 v roce 2021. Pokles bude ze 131,2 procent v roce 2017 na 126 procent v roce 2021.
V posledním trimestru zatížilo plánovaný rozpočet ještě navýšení o 0,2 procenta kvůli živelným pohromám, které zemi postihly, protože je z hydrogeologického hlediska
zranitelná. Toto navýšení je určeno na výjimečná opatření k odvrácení hrozby podobných katastrof a k zajištění údržby infrastruktury silniční sítě, tedy mostů, viaduktů a tunelů, hlavně těch, které byly vybudovány ve stejné době nebo dříve než zřícený most v Janově. Proto vláda žádá, aby byl uplatněn požadavek flexibility rozpočtu pro výjimečné události.
Podle italských zákonů je vláda povinna oznámit okamžitě parlamentu, pokud se vyskytnou odchylky od naplánovaného rozpočtu a ministr ekonomiky a financí je povinen sledovat průběh čerpání z rozpočtu. Současně kontroluje, zda jsou zákony uplatňovány tak, aby nebránily uskutečňování schválených cílů rozpočtu a koriguje v mezích ústavních principů případné odchylky.