Zdeněk Vopat píše o tom, proč protestní hnutí žlutých vest nejspíš nebude schopno přinést systémovou změnu a „vyšumí“.
Ve svém textu bych se rád zamyslel nad příčinami, proč v současné době neexistuje životaschopná alternativa k současnému kapitalistickému systému. K zamyšlení nad tímto problémem mě donutil optimisticky laděný text Františka Škvrndy publikovaný pod názvem Začala sa vo Francúzsku skutočná západná vzbura proti neoliberalizmu?
Ve svém článku se Škvrnda ohlíží za protestním hnutím v letech 1967 až 1968. V té době propukla různá protestní hnutí ve střední, východní, ale i západní Evropě a v USA. Ovšem, jak dodává Škvrnda: „Avšak len v západnej Európe mali (tyto protesty) výrazné sociálno-ekonomické zameranie proti panujúcim pomerom a vo Francúzsku takmer zmietli Ch. de Gaulla, zakladateľa Piatej republiky.“ Zde se ovšem paradoxně ukazuje slabina těchto protestů, totiž, že žádné z těchto protestních hnutí nebylo schopno změnit ani v jedné zemi stávající ekonomický a společenský řád. Proto je velmi nepravděpodobné, jak naznačuje Škvrnda, že by se Francie mohla znovu otřást ve svých základech. „Francúzsko sa znovu môže otriasť vo svojich základoch“, píše. Později Škvrnda připouští, že protesty roku 1968 neměly z dlouhodobého hlediska zásadní význam: „V dlhodobom horizonte protesty viedli k politickým i ekonomickým zmenám, ktoré sa však aj vo Francúzsku (podobne ako inde na Západe) postupne ‚rozpustili‘ v neoliberalizme.“ To znamená, že protestní hnutí z roku 1968 nemělo z dlouhodobého hlediska na stabilitu kapitalistického systému žádný zásadní vliv. Nyní se dostávám k důvodům, proč se domnívám, že hnutí žlutých vest nebude mít zásadní vliv na fungování kapitalismu, a proč se domnívám, že v současné době neexistuje žádná životaschopná alternativa kapitalistickému řádu.
Roku 2008 zasáhla kapitalistický systém největší ekonomická krize v jeho novodobých dějinách. V mnohých akademických kruzích se začínalo hovořit o možném zániku kapitalismu. Tyto zcela nepodložené spekulace byly přiživeny hnutím Occupy Wall Street, které vzniklo roku 2011 v USA. O více než 10 let později můžeme konstatovat, že kapitalistický systém přežil velmi dobře tuto svoji největší krizi v novodobých dějinách. Vzhledem k tomu, že ani hnutí Occupy Wall Street nedosáhlo žádných hmatatelných výsledků, je zcela namístě pochybovat, že hnutí žlutých vest si povede lépe.
Domnívám se, že existuje několik příčin, proč v současné době neexistuje alternativa současnému kapitalistickému systému. V současné době totiž hrstka osob a institucí vlastní 99 procent bohatství veškeré planety. Tato skupina občanů a institucí navíc může své bohatství poměrně rychle přesouvat z jednoho konce planety na druhý. Současně však pro tuto vládnoucí skupinu není problémem uvolnit zlomek svého bohatství na uspokojení některých požadavků protestujících, čímž efektivně rozředí protestní potenciál demonstrantů. Dojde tak k otupení protestů a k jejich postupnému „vyšumění“. Protestní hnutí postrádají mezinárodní koordinaci, takže nejsou schopna paralyzovat mezinárodní finanční systém, který je velmi dobře organizovaný a propojený. Protestující nemají oporu v žádném státním útvaru, v žádných mainstreamových médiích, takže jsou od začátku marginalizováni. Protestující se omezují na uspokojení relativně nenáročných ekonomických požadavků a nevytvářejí životaschopnou alternativu současnému kapitalistickému systému. Neoliberálním strukturám proto postačí nabídnout protestujícím kosmetické změny, které otupí jejich požadavky, ale nenaruší fungující strukturu kapitalismu. Antisystémovému levicovému hnutí chybí vnitřní solidarita. Stále dost slabá podpora čtenářů časopisu !Argument mluví za vše. To, spolu s nedostatkem alternativních životaschopných ekonomických vizí, nedostatkem materiálního a politického zázemí znemožňuje utvoření dlouhodobé alternativy současnému kapitalistickému řádu. Ovšem neznamená to, že bychom neměli daný systém podrobovat kritice a dál usilovat o jeho změnu. Nesmí nám však jít o změny kosmetické, nýbrž o změnu systémovou. Jak ukázala Velká říjnová socialistická revoluce, změna systému je možná a dodejme i zcela žádoucí.
Budu rád, pokud se laskavý čtenář podělí se mnou o své názory na dané téma. Je možné mě kontaktovat prostřednictvím mé emailové adresy vopat(ad)zdenekvopat.com.