Nejchudší domácnosti si ještě pohorší, nebudou mít nic ze snížení daní. Sociální dávky, na které jsou často odkázány, nerostou v souladu s inflací.
Nejbohatší 1 % Francouzů je největším výhercem Macronovy daňové politiky, tvrdí noviny Financial Times (vydání 24/01/2019). Je tomu tak i navzdory „nouzovým opatřením“, které byly schváleny v prosinci v reakci na protesty tzv. žlutých vest.
Nejbohatší domácnosti zaznamenají nárůst disponibilního příjmu o 2,3 %. Tyto zisky plynou především ze změn daně z kapitálových příjmů. Reformy celkově vedly k navýšení příjmů o 17,5 % pro 30 000 nejbohatších domácností.
Toto bezesporu dále posílí vnímání, že Macron je prezidentem bohatých a obnoví volání po dani z bohatství. Macron ji zrušil krátce poté, co se dostal do úřadu. I když v zemi probíhá „národní debata“, která má zmírnit napětí v zemi, Macron už dal najevo, že znovuzavedení daně z bohatství je mimo debatu.
Opatření narychlo schválená ke konci roku poněkud tlumí nerovnováhu, částečně totiž míří na skupiny, které se staly součástí tzv. žlutých vest. Původní idea daňových reforem měla prý přispět většině populace, zaměstnanci si měli pomoci na úkor bohatých důchodců.
Jenže přínosy se ukáží zřejmě až letos, a navíc, přínos pro domácnosti bude malý – pro ty s podprůměrnými příjmy se má zvýšit disponibilní důchod o 0,5 %. Ono průměrné číslo, nárůstu disponibilního důchodu o 1,7 % se bude týkat středněpříjmových domácností.
Nejchudší domácnosti si ještě pohorší, nebudou mít nic ze snížení daní, a dávky, na které jsou často odkázány, nerostou v souladu s inflací. Chudým domácnostem naopak prospěje odložení navýšení daní z paliv, podobně i navýšení plateb pro nejchudší pracovníky.