Americké odstoupení zpochybňuje budoucnost dohody New START a tím i celý režim nešíření jaderných zbraní a jejich kontroly.
Odstoupení od dohody INF zpochybňuje pokračování dohody New START, bez níž bude obtížné vůbec udržet režim nešíření jaderných zbraní, myslí si přední ruský expert na mezinárodní vztahy Andrej Kortunov.
Jsou zde tři skupiny argumentů, proč USA od dohody INF odstoupily. Možná měl někdo v americké armádě skutečně velké obavy z vývoje raket typu Avantgard a rozhodl, že tento systém raket je hrozbou pro strategickou rovnováhu v Evropě. Je ale celkem jedno, zda systém spadá nebo nespadá do technických omezení daných dohodou, v roce 1987 např. požadoval Washington, aby se SSSR vzdal svých raket Oka, přestože do dohody technicky nespadaly a sovětské vedení je tehdy jako projev dobré vůle eliminovalo. Možná nynější vedení USA chtělo stejný postup zopakovat po třiceti letech. To je tedy první linie argumentace.
Druhý argument říká, že dohoda INF omezuje jenom dvě strany, které ji uzavřely, USA a Rusko. Mezitím se ale technologie raket krátkého a středního doletu vyvíjejí i v dalších zemích, zejména v Číně či Íránu, takže ji USA považují za nevyváženou a nespravedlivou.
A nakonec třetí argument je ten, že administrativa Donalda Trumpa je velice podezřívavá k jakékoliv dohodě, která omezuje USA v oblasti bezpečnosti, což se týká hlavně dohod, které vyjednaly předcházející vlády, tedy nejen INF, ale i Nového STARTu. Odráží to filosofii současné administrativy: důraz na absolutní nezávislost ve strategických otázkách a neochota omezit vlastní svobodu manévrování.
Toto jsou tedy tři linie argumentace. Nicméně nelze zcela vyloučit ani to, že na rozhodnutí měl vliv i domácí mocenský boj. Trump tak mohl vyslat signál opozici, že je vůči Rusku mnohem tvrdší, než byl jeho předchůdce Barack Obama.
A dopady? Podle autora jsou dopady jak vojenské, tak politické. V oblasti vojenské USA nemají technologické, výrobní a finanční možnosti operačně umístit velké množství raket středního a krátkého doletu. Vedle toho k jejich umístění například v Evropě bude potřeba souhlasu dotčených zemí, což nebude snadné. Dopady ve vojenské oblasti tedy nebudou okamžité, projeví se až během pár let. Do té doby budou Spojené státy dohodu vlastně dodržovat, podobně tomu bylo s dohodou ABM (omezení systémů antibalistických raket).
Politické důsledky jsou už naopak patrné a budou stále viditelnější. V oblasti kontroly jaderných zbraní nastane „dominový efekt“. Konec INF zpochybňuje budoucnost dohody New START a hlavně znovu otevírá zásadní otázku, jak kontrolovat šíření jaderných zbraní. Nesmíme zapomenout na Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných testů, kterou USA mimochodem stále neratifikovaly.
Tedy, důsledkem bude nejen konec bilaterálního systému kontroly strategických zbraní, ale i rozpad celého mezinárodního režimu, což povede k novým rizikům a problémům. Návrat k jednacímu stolu nebude jednoduchý, i když není nemožný.
V takovém případě je podle Kortunova nutné si přiznat, že nová dohoda o kontrole jaderných zbraní by měla být odlišná od těch minulých. Mělo by se jednat o dohodu mnohostrannou, nikoliv jen dvoustrannou, a měla by se starat ani ne tak o počet, nýbrž o charakter zbraňových systémů.
Víme, že dojednat dohodu bude velmi složité. Kongres USA jen těžko přijme jakoukoliv dohodu s Ruskem. Z pohledu Pekingu je nepřijatelné přidat se k tripartitní dohodě tohoto typu, Čína by totiž musela zničit dvě třetiny svého raketového arzenálu. Pouze v případě raket středního a krátkého doletu by Čína zájem mít mohla, protože USA v nich mají určitou výhodu.
Dohodnout se lze vždycky, je k tomu ale třeba mnoho politické vůle a také času a trpělivosti. Jde o to, že jaderný potenciál Číny a dalších zemí je ve srovnání se Spojenými státy a Ruskem mnohem slabší, jejich zapojení do smlouvy bude vyžadovat jemnou diplomacii. Mohou totiž argumentovat, že USA a Rusko musejí začít u sebe, pak že se k nim přidají.
Diplomatických schopností, času a výdrže se ale nedostává Trumpově administrativě, její postoj je vyhrát teď a tady. A to je problém, uzavírá Kortunov.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.