V Rusku si prý uvědomují, že postavení venezuelského prezidenta je každým dnem krize slabší.
Poté, co Moskva podpořila venezuelského prezidenta Nicolase Madura, začíná pochybovat o jeho možnosti přežít současnou opoziční výzvu, napsala agentura Bloomberg.
Moskva sice Madura podporuje, ale stále více si uvědomuje, v jakém katastrofálním stavu se nachází venezuelská ekonomika, což nevyhnutelně vede k poklesu podpory vedení země. Bloombergu to sdělily dva zdroje blízké Kremlu. Oba zdroje také sdělily, že neochota venezuelské armády zasáhnout násilně proti vlastním lidem omezuje Madurovy možnosti, jak se s opozicí vyrovnat.
V oficiální rovině přiznal také senátor Vladimir Džabarov, že čas není na Madurově straně. „V situaci zhoršující hospodářské krize se nálada společnosti může rychle obrátit proti němu.“
Rusko má obavy z Madurových oponentů, které podporují USA, zároveň si ale uvědomuje, že má jen málo pák, jak jeho vládě pomoci z tak hluboké finanční krize a tak daleko od Ruska. Rusko a také Čína patřily k podporovatelům současného venezuelského režimu, a to prostřednictvím půjček a investic. Patří k nim i ruská státní společnost Rosněfť.
Nyní ale Rusko další finanční injekce partnerovi, jehož dluhy už musely být restrukturovány, odmítlo.
Rusko patří také k významným exportérům zbraní do Venezuely, uvádí článek. Šéf Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrij Šugajev řekl, že se Rusko „velmi, velmi obává politické situace v zemi“.
Posledním varovným znamením pro Moskvu bylo uznání Juana Guaidóa prozatímním prezidentem zeměmi EU, které následovalo hned po tom, co Venezuela nedostala 20 tun zlata ze svých rezerv.
Vladimir Putin se zatím k věci nijak veřejně nevyjádřil. Kromě toho, že 24. ledna telefonicky hovořil s Madurem. Význam Venezuely není pro Rusko příliš strategický, jde spíš o symbolickou roli, která vyjadřuje možnost Kremlu dosáhnout na amerických „zadní dvorek“.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval k řešení politické krize v zemi dialogem mezi tamní vládou a opozicí.
I když ruské vládní kruhy něco takového popírají, experti považují za pravděpodobné, že s opozicí už mají zákulisní kontakty.
Guiadó už oslovil Čínu, když slíbil, že dodrží dohody, které byly podepsány v souladu se zákonem, který odsouhlasilo Národní shromáždění – parlament, který Maduro zbavil moci v roce 2017. Tvrdil také, že demokratická Venezuela lépe ochrání čínské a ruské zájmy v zemi.
Politická opozice ve Venezuele ale dlouho kritizuje investice ruské státní společnosti Rosněfť, kterou vede spojenec Putina Igor Sečin. Společnost zde má velké investice ve státní ropné firmě PDVSA a celkovou situaci v zemi dlouhodobě monitoruje.
Ředitel Centra pro strategické trendy Ivan Konovalov k celkové situaci říká dost lakonicky, že Moskva si nyní nemůže dovolit riskovat velkou konfrontaci s USA. „Nakonec Guiadó nemusí být pro Rusko takovou tragédií.“
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.