Televizní stanice ARTE uvedla filmový dokument, který přináší trochu jiný pohled na Marshallův plán. V dokumentu je zmíněno také Československo (odmítnutí Marshallova plánu a únorové události roku 1948).
Obecně platí, že Marshallův plán osvobodil Evropu od chaosu a bídy související s válkou. To je částečně pravda, ekonomický program přispěl k hmotné a morální obnově starého kontinentu po druhé světové válce. Zdánlivá pomoc se však ukázala jako nebezpečná zbraň amerického imperialismu během studené války.
12. března 1947 bil americký prezident Truman na poplach: Komunismus se stále více šíří a svobodný svět se musí této pohromě lidstva postavit. V této nové „válce po válce“, která se obrátila především proti Sovětskému svazu, mu byly všechny prostředky dobré.
Jednou z nejméně nápadných zbraní byl Marshallův plán, pojmenovaný po tehdejším americkém státním sekretáři, který západní Evropě umožnil po ničivé druhé světové válce nový ekonomický začátek, což bylo také v zájmu Spojených států.
Všeobecně se má za to, že Marshallův plán osvobodil Evropu od chaosu a bídy související s válkou. Americká pomoc ve skutečnosti zvýšila poválečné národní stimulační programy iniciované evropskými vládami.
Za filantropickým motivem leží jiné, méně vznešené, ale velmi důležité důvody pro ekonomickou pomoc. Marshallův plán nebyl nezištný čin, ale výsledek dobře vypočítané politické strategie. USA chtěly podporovat internacionalizaci ekonomiky ve svůj prospěch a propagovat americký sen jako univerzální model.
Na pozadí studené války se Marshallův plán ukázal být vhodným protějškem Trumanovy politiky omezování komunismu a oslabování Sovětského svazu. Mince o dvou stranách, které nemohly být odlišnější. Dokumentární film obě rovnoměrně objasňuje a dává je do nového kontextu.
Filmový dokument je možno přehrát na webu arte.tv do 22. března 2019. Dostupné jsou dvě jazykové verze (němčina, francouzština) a titulky (kromě světových jazyků jsou k dispozici i v polštině). Na kanálu youtube je možné dokument zhlédnout neomezeně v němčině.
Karel Krátký: Marshallův plán (2010)
Publikace se zabývá problematikou prvních let po 2. světové válce (1944-1952). Zaměřuje se na poválečné uspořádání Evropy i světa, hlouběji pak analyzuje příčiny vzniku a průběh studené války jako období prudké ideologické i mocenské konfrontace. Právě politika velmocí spolu s nově vznikajícími mezinárodními organizacemi sehrála významnou roli ve vývoji mezinárodních vztahů po druhé světové válce. Konfrontační ideologie a její zájmy v rámci společenského systému omezovaly objektivně i subjektivně přístup k informacím a bránily svobodě projevu. Teprve ukončení studené války a nástup demokratických sil otevřely možnost objektivního poznání minulosti. Autor tak ukazuje aktuálnost tématu, mj. v souvislosti s archivními dokumenty, které byly po mnoha letech zpřístupněny na obou stranách dřívějších soupeřů. Publikace je určena především odborné veřejnosti, studentům, jako východisko k objektivnímu poznání minulosti a dalšímu bádání na cestě k pravdě, a všem čtenářům, kteří si chtějí vytvořit ucelenější a objektivnější obraz tohoto historického období, s jehož důsledky se mezinárodní vztahy do jisté míry vyrovnávají dodnes.
Ladislav Tajovský: Spojené státy na cestě k Marshallovu plánu (2013)
V druhé polovině 40. let minulého století prošla americká zahraniční politika dramatickou proměnou. Pod vlivem akcelerujícího konfliktu studené války opustila své více než stoleté základy, izolacionismus a Monroevou doktrínu, a přistoupila na novou roli ve světové politice. Uzavřela tak proces započatý na přelomu století a spjatý se jménem Theodora Roosevelta. Spojené státy v prvních poválečných letech spojily svou bezpečnost a prosperitu s východním břehem severního Atlantiku; Západní Evropa, vzmáhající se z kataklyzmatu 2. světové války, měla v následujících desetiletích sehrát roli klíčového spojence USA. Tato kniha pojednává o klíčovém období let 1945–1947, kdy administrativa Spojených států začínala chápat nebezpečí hrozící svobodnému světu od válečného spojence, stalinského SSSR. Pokouší se ukázat rozhodování o hospodářské pomoci Evropě jako krok vynucený jednak sovětskou politikou, jednak domácími ekonomickými problémy.
Kolektiv autorů: Marshallův plán – šedesát let poté (Sborník textů; 2007)
Pavel Přikryl: USA a evropská integrace – nenápadný půvab americké hegemonie (2014)
Kniha je určena studentům a badatelům se zájmem o hlubší pochopení americké zahraniční politiky druhé poloviny 20. století a všem, kteří se zabývají historií procesu evropské integrace. Spojené státy byly vždy významným účastníkem debaty o podobě evropského sjednocení. Politika Washingtonu nicméně často vyznívala dvojznačně: na jedné straně lze pozorovat aktivní podporu sjednocení kontinentu, na straně druhé snahu o specifické směřování a zadržování některých evropských ambicí. Autor ve své knize představuje obecnější vysvětlení politiky USA vůči Evropě. Čtenáři předkládá teoretický koncept strategie regionální hegemonie, do něhož zasazuje podrobnou analýzu vývoje americké grand strategy včetně role evropského regionu v jejím rámci, i analýzu konkrétní politiky směřující k ovlivnění evropského integračního procesu.
Benn Steil: The Marshall Plan – Dawn of the Cold War (2018)
Kniha se soustředí se na kritické roky 1947 až 1949. Zahrnuje poválečné americko-sovětské vztahy, pražský převrat, berlínskou blokádu a rozdělení Německa. V každém případě vidíme jako nikdy předtím Stalinovo odhodlání rozdrtit Marshallův plán a podkopat americkou moc v Evropě.
Greg Behrman: The Most Noble Adventure – The Marshall Plan and How America Helped Rebuild Europe (2008)
Marshallův plán byl čtyřletý a stál 13 miliard dolarů (více než 100 miliard dnešních dolarů), které byly určeny jako pomoc při hospodářském oživení Evropy. Nebyl to jen program pomoci, snažil se modernizovat ekonomiky západní Evropy a nasměrovat je na cestu k prosperitě a integraci. Měl obnovit víru západní Evropy v demokracii a kapitalismus, aby se tento region pevně zapojil do západní ekonomické asociace a nakonec do vojenské aliance.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.