Z dlouhodobé perspektivy se centrálním bankéřům nedaří „normalizovat“ monetární politiku, což je pozoruhodné.
Martin Sandbu píše pro Financial Times, že už poněkolikáté je ekonomika v horším stavu, než se očekávalo.
Žijeme v neobyčejné době, začíná Sandbu. Po oznámeních guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho, je patrné, že během celého jeho funkčního období nedojde k navýšení úrokových sazeb.
Začal tím, že snižoval sazby po svém předchůdci Jeanu Trichetovi. A skončí tím, že úrokové sazby budou stále nízké, jako jsou nyní. A nejde jen o tento krok. ECB také bude držet cenné papíry, které koupila v rámci kvantitativního uvolňování a to dokud nebudou úrokové sazby podstatně větší než nyní.
Navíc už zazněl slib nového kola levných úvěrů pro banky, které si budou přát rozšířit půjčování. Vypadá to vše rozumně, protože eurozóna v posledních měsících zpomalila.
Ale viděno z dlouhodobé perspektivy, tak je pozoruhodné, jak centrálním bankéřům nejde „normalizovat“ monetární politiku. Trichetovo navýšení úrokových sazeb vedlo k tomu, že eurozóna si způsobila druhou zbytečnou recesi. V roce 2015 se FED pokusil o navýšení a musel své plány posléze oddálit. I nyní musel FED svůj plán „utahování“ zmírnit.
Ano, je to rozumné a odpovídá to datům, které do centrálních bank přicházejí, ale celkem vzato je to součástí něčeho velmi znepokojujícího.
Proč je pro centrální banky tak těžké zrušit monetární stimul? Protože ekonomika se ukazuje být zas a znovu slabší, než se očekávalo. Centrální bankéři pořád korigují své chyby. Ale i když korigují, tak přeci není možné, aby se neustále znovu a znovu mýlili.
Poučí se pro budoucnost, aby nedávali najevo své štěstí nad tím, že se „bude utahovat“?
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.