Důvodem k novým problémům je mimo jiné i deregulace bank, která přispívá k přehřívání ekonomiky.
Komentátor Martin Wolf varuje před úpadkem regulace a nárůstem rizik.
Wolf na začátku vypisuje rizika související s americkým bankovním systémem, vidí postupné oslabování regulace. A konstatuje, že regulace má procyklický charakter – oslabuje, když by měla být posílena a obráceně. V současné době, když je americká ekonomika na vrcholu, je patrné, jak se rozvolňují regulativní opatření.
Bankovní regulace přitvrdila v pokrizovém období. Zvýšily se nároky na likviditu a kapitál, byla velká snaha zamezit „too big to fail“, tedy zachraňování velkých institucí ze státních peněz. Zvýšily se i požadavky „stresových testů“ u bank.
Být obezřetný je ovšem stále na místě, varuje Wolf. Banky ze své podstaty používají velkou páku (ergo cizí kapitál). A veřejnost očekává, že banka je bezpečná instituce. Wolf ovšem upozorňuje, že vzhledem k poměru aktiv k základnímu kapitálu 17:1 je u těchto institucí kapacita nést ztráty dosti omezená.
Procykličnost regulace je dobře dokázána, poučení z historie si ale nebereme, smutně konstatuje Wolf. Znovu a znovu se v konjunktuře bankám povoluje uzda. Deregulace navíc přehřátí ekonomiky podporuje. Pak se objeví zklamání a také škody. A zase se přitáhnou otěže.
Důvodů je celá řada, jedním z nich je vývoj samotného finančního systému. Riziko se přesouvá – z regulovaných částí do těch méně regulovaných. I když regulátoři mají schopnost a chuť nedovolit nárůst rizika, když se objeví nové finanční produkty, je to velice obtížné. Globální finanční systém je velmi komplexní a pohybují se v něm dosti ambiciózní lidé. Regulátoři mají problém vypořádat se s tím, čemu dnes říkáme „stínové bankovnictví“.
Jsou tu i ideologické důvody. Když je v oblibě přístup volných trhů, moc a vliv regulátorů v čase oslabuje. Důvěra veřejnosti v tuto ideologii bývá silná v konjunktuře a slabá, když nastane pokles.
Důležitá je samozřejmě i politika, přiznává Wolf. Protože právě tři propletené sektory finančnictví, pojišťovnictví a nemovitostí mohutně přispívají kandidátům v rámci amerických předvolebních kampaní. Je to krásný příklad toho, jak koncentrované zájmy přehluší zájem všeobecný. A v konjunktuře se může objevovat i čirá korupce, myslí si Wolf, politici mohou chtít „svůj podíl“ z vytvořeného bohatství. A jsou to politici, kdo kontroluje regulátory, kteří také mohou být vyměněni.
V úvahu je třeba brát i regulativní arbitráž, která se projevuje kvůli mezinárodní konkurenci. Jedna jurisdikce se může snažit „jemně“ přilákat finanční kapitál a další ji budou hned následovat, protože jejich vlastní finančníci si budou trpce stěžovat.
Lidé mají tendenci v čase ignorovat to, co se stalo v minulosti. Pokud nám něco neleží přímo pod nosem, píše Wolf, bereme to prostě jako něco, co se stalo „dávno“. Čím větší je následná katastrofa, tím déle regulace vydrží, ale i tak jednoho dne prostě skončí.
Trumpova administrativa je součástí tohoto cyklu, zakončuje Wolf. Je jasné, že regulace bude oslabovat a toto oslabování se také „vyveze“. Už se to stalo v minulosti a stane se to znovu. A ne, tentokrát to nebude jiné.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.