Sociální situace je špatná především tam, kde se střetávají rostoucí nájmy a strukturální problémy.
Německý Die Welt píše, že vzestup ekonomiky vedl k poklesu chudoby. Ale některá německá města naopak padají dolů. Týká se to především Severního Porýní – Vestfálska.
Ne všechny části Německa jdou nahoru spolu s ekonomikou, píše Die Welt. V některých velkých městech totiž podíl těch, kteří jsou odkázáni na sociální pomoc, vzrostl. A tento jev má různé důvody.
Na venkově je situace dobrá, ale v některých velkých městech se kumulují problémy, je v nich mnohem větší podíl těch, kteří žijí z dávek než v Německu celkově.
„Míra chudoby“ vyjádřená počtem lidí, kteří pobírají sociální dávky, činí za celé Německo 10,1 %. Ve velkých městech ale dosahuje až ke 14 %. Údaje jsou ovšem za rok 2016.
Rozdíly jsou velké, takže průměrné hodnoty toho moc neřeknou. Objevují se proto žádosti o podporu strukturálně slabších regionů a měst směřované jednak na centrální vládu, jednak na vlády spolkové.
Třeba takový Berlín má víc lidí pobírajících dávky než celé Bavorsko, uvádí Die Welt.
Z výzkumu Bertlesmann Stiftung vyplývá, že počet osob, které pobírají dávky, vzrostl ve 37 komunitách, což odpovídá 46 % velkých měst, která mají více než 100 000 obyvatel. Města s největšími problémy se nacházejí v Severním Porýní-Vestfálsku, grafika Die Welt uvádí Gelsenkirchen, Essen, Dortmund, Duisburg a další. (Na druhém místě je Saarbrücken ze Sárska).
Zlé je to hlavně v Gelsenkirchenu, kde je každý čtvrtý občan odkázán na sociální dávky. Tak zlou situaci vykazuje ještě Bremerhaven, kde se ovšem situace zlepšila. Jenže data jsou z roku 2016, je tedy možné, uvádí Die Welt, že situace se od té doby ještě zhoršila. Obzvláště Sársko je na tom špatně, v této spolkové zemi vůbec nedošlo k růstu.
Severní Porýní-Vestfálsko je postiženo tím, že odumírá starý průmysl a není jasné, co ho vlastně nahradí. Strukturální změna zde nebyla stále ukončena. I proto je tu největší dlouhodobá nezaměstnanost. Nejde ale jen o nezaměstnanost. Důležitým faktorem jsou také rostoucí nájmy. Bertelsmann Stiftung ale tento údaj nedokázala potvrdit. Třeba v Mnichově, kde jsou nájmy velmi vysoké, je chudoba někde kolem 7 %. Jenže to může být i tak, že vysoké nájmy vyštvaly chudší obyvatele pryč, takže prostě zmizeli ze statistiky.
Situace bude tedy špatná tam, kde se střetnou rostoucí nájmy a strukturální problémy. Chudobu snižuje výdělečná aktivita, dlouhodobá nezaměstnanost je cestou do chudoby. Je nutné, aby vláda i spolkové země dělaly víc než nyní. Příčiny chudoby totiž nelze řešit v rámci komunit.
Hovoří se proto o rozsáhlém investičním programu, který poskytne bydlení, které se dá zaplatit. Především pro nižší a střední třídu musí být dost bytů. Navíc je potřeba změnit i politiku trhu práce tak, aby se dlouhodobě nezaměstnaní mohli znovu začlenit. Potřeba jsou školky a instituce péče o děti, je potřeba zvednout minimální mzdu, aby dostatečně chránila před chudobou.
Jsou tu i další důvody chudoby, například nedostatečná integrace přistěhovalců do pracovního trhu. S tím si nedokázal poradit ani bohatý Mnichov. Data za rok 2016 ovšem dostatečně nezachycují vliv přistěhovalectví na chudobu ve velkých městech. Data Spolkové agentury pro práci ukazují, že v roce 2018 třetinu příjemců sociálních dávek činili cizinci. I zde bude potřeba podpory státu, uzavírá Die Welt.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.