Bloomberg. Negativní úrokové sazby příliš půjčování nepovzbudil a banky minulý rok zaplatily na úrocích z depozit 3,8 mld. dolarů, shrnuje situaci agentura Bloomberg.
Banky v Eurozóně jsou zaplavené novými vklady, ale jen málo z nich se proměnilo v nové půjčky firmám a spotřebitelům. Místo toho většinu z nich uložily u ECB, kde ji platí miliardy eur za to, že tak mohou učinit.
Od června 2014, kdy ECB srazila úrokové sazby pod nulu, vzrostly vklady Eurozónových bank o 802 mld. eur, ukazují data centrální banky. Půjčování nefinančním firmám a spotřebitelům ale ve stejném období vzrostlo o 169 mld. eur, zatímco depozita u ECB, která překračují požadované rezervy, vzrostly na 1,1 bilionu eur.
Negativní sazby měly stlačit náklady na půjčování, a tím také povzbudit úvěrování. Ale banky v některých evropských zemích úvěry omezily, protože bojují s kupou špatných dluhů a špatnými úrovněmi kapitálu. Zatímco věřitelé jsou zdravější, není zde dostatek poptávky po zdrojích, a to i kvůli nejistotě globálního obchodu a regionálního růstu. Bankovní krize a krize dluhová v některých zemích Eurozóny rovněž omezily přeshraniční půjčování.
„Je tu problém na straně poptávky, v zemích Severu, Německu, Rakousku a Nizozemí,“ řekl Jan Schildbach, vedoucí oddělení výzkumu u Deutsche Bank. „Na straně nabídky je zase problém na jihu. Růst depozit, hlavně od korporací, je pravděpodobně signál slabé poptávky v mnoha zemích.“
ECB srazila svou hlavní sazbu (depozitní facilitu) postupně na -0,4 %. To znamená, že banky platí 0,4% ročně za nadměrná depozita, která umístí u ECB. A úroky zaplacené z těchto zdrojů ECB minulý rok: 3,6 mld. eur, ukazuje dále Bloomberg.
Jestliže negativní sazby nevedly k roztočení utrácení, alespoň zastavily propad. Ve dvou letech před oním červnem 2014 klesly půjčky nefinančním korporacím a domácnostem o 5,2 %. v roce 2015 vzrostly o 0,5 % a minulý rok o 1,4 %.
Některé banky svým klientům naúčtovaly úrok z vkladů, ale zdroje držené pro nefinanční korporace vzrostly o 18 %, od té doby, co sazby začaly být v záporu. Úspory jednotlivci, kteří nejsou za držení depozit penalizováni, vzrostly o 7,6 %.
Minulý březen zašla ECB ještě dále, představila totiž program půjčování bankám za záporný úrok. To znamená, že jim bude platit za to, že si půjčí. Ale banky si půjčily jen o 32 mld. euro víc, než 632 mld., které už předtím stáhly z centrální banky.
Ale vklady u ECB nemusí být nutně „ze hry.“ Pokud existuje nadbytečná likvidita, jako je tomu například poslední dva roky kvůli programu ECB –ten spočívá v nakupování dluhopisů — bankovní vklady pak u ECB rostou. A i když jsou některé z těchto zdrojů půjčeny firmám k zakoupení aktiv, prodávající často uloží vklad v další bance a penze nakonec znovu skončí u ECB.
Zatímco nemůžeme nijak zjistit, jak velká část z nových depozit u ECB „prošla“ ekonomikou, mezera mezi depozity a půjčkami ukazuje, že alespoň část fondů „leží ladem.“
Nižší náklady na půjčování by měly být dostatečné k tomu, aby si firmy půjčovaly v USA, kde mohou prodávat svůj dluh na trzích. Ale v Evropě, která spočívá více na úvěrech, než na dluhopisech, nemusejí nižší sazby vést k ekonomickému stimulu, pokud se nezúčastní banky.
Negativní sazby se zařízly do ziskovosti bank tím, že snížily úrokové marže. Banky vydělávají na rozdílu mezi tím, co platí věřitelům a co obdrží od dlužníků. Když je úroková sazba blízko nule, pak se spread (rozdíl) mezi oběma sazbami snižuje. Depozita, která nejsou proměněna v půjčky, nevyužijí ani tento úzký spread a ještě stojí banku úrok placený Evropské centrální bance.
„Dokonce i ECB přiznala, že efektivní banky udržují ekonomický růst, ale v Evropě je stále mnoho bank neefektivních,“ říká Alberto Gallo z Algebris. „Je tu příliš mnoho bank, příliš mnoho poboček, a příliš málo konsolidace.“
Nejméně efektivní banky v Evropě mají Portugalsko, Itálie a Německo, alespoň podle efektivního indexu hedgeového fondu. Neefektivita zesílí, když nadměrné úspory v jedné zemi nemohou téct do země, kde jsou zdroje potřeba. Od roku 2010 banky v zemích severní Evropy snížily své expozice vůči bankám, vládám a firmám na jihu.
Rostoucí nerovnováhy mezi creditem a debitem (má dáti – dal), které mají národní centrální banky mezi sebou ukazují, že nadále pokračují kapitálové odlivy ze zemí periferie, tvrdí Bruegel, výzkumná finanční skupina. A program kvantitativního uvolňování (QE) ECB toto nezastavil.
„To znamená, že německá banka či fond, které ECB italské vládní dluhopisy jako součást programu QE, neposílá tyto peníze zpět do Itálie,“ říká ředitel Bruegelu. „To také snižuje efektivitu QE, protože země, které potřebují měnový stimul, ho nedostávají.“