Řecký parlament dal premiéru Tsiprasovi mandát k tomu, aby takový požadavek vůči Berlínu formuloval.
Většina řeckého parlamentu podpořila mandát pro premiéra Alexise Tsiprase požadovat od Německa válečné reparace. Jde o první oficiální krok ke splnění Tsiprasova volebního slibu v roce 2015. Vláda nyní může přijmout všechny kroky, a to právní i diplomatické, aby uspokojila požadavky Řecka.
Podle Tsiprase řecká strana nyní vyšle Německu „slovní nótu“, která by měla zahájit dialog ohledně této otázky. Požadavek na válečné reparace je podle Tsiprase otázkou historické a morální povinnosti, a to zvláště v době, kdy v Evropě znovu narůstá nacionalismus, krajní pravice a rasismus.
Během parlamentní debaty nebylo jasné, v jakém finančních rozsahu bude vláda od Německa reparace požadovat. V roce 2016 parlamentní výbor stanovil částku 300 miliard eur jako náhradu za zločiny na řecké půdě, včetně smrti 300 tisíc Řeků a vnucené půjčky, kterou Hitlerovo Německo získalo od Řecké banky v roce 1942 – v současných penězích by tato „okupační půjčka“ měla dělat 30 miliard eur.
Požadavek řecké strany vůči Německu zvýší napětí mezi oběma zeměmi. Premiér Tsipras odmítl, že by válečné reparace měly mít cokoliv společného s politikou škrtů posledních let a rolí Německa při ní. Podle Tsiprase se hrůznost nacismu nedá srovnávat s jakýmkoliv bailoutem.
Německá strana oficiálně trvá na tom, že reparační otázka byla vyrovnána už dávno. V roce 1960 Řecko podepsalo dohodu se SRN o kompenzaci v hodnotě 115 milionů tehdejších marek. Německo nyní slovy mluvčího spolkové vlády uznává svoji odpovědnost za okupaci Řecka, ale otázku reparací požaduje za uzavřenou.