CNBC přináší informace o nové knize slavného amerického ekonoma Josepha Stiglitze.
Kritici globalizace se mýlí, když říkají, že obchodní dohody poškozovaly USA a Evropu. Ale zastánci globalizace se mýlí také, když tvrdí, že obchodní dohody neměly žádný vliv na stagnaci příjmů ve většině vyspělého světa. Problém podle Stiglitze spočívá v tom, že obchodní dohody preferují zájmy korporací na úkor pracovníků – v zemích vyspělých i rozvojových.
Globalizace má v americké ekonomické krizi výlučné místo. Kritici tvrdí, že právě ona může za to, že střední třída trpí. Trump přeci říká, že američtí vyjednavači byli podfouknuti chytřejšími vyjednavači z jiných zemí. Špatné dohody vedly k tomu, že Američané ztratili svá pracovní místa v průmyslu. Tato kritika globalizace měla velký ohlas, připomíná Stiglitz.
Zastánci globalizace říkají, že tohle je úplný nesmysl. USA měly z globalizace prospěch. Protekcionistické politiky vše jen ohrožují. Nepomohou těm, kteří ztratili práci nebo kterým klesli mzdy. Zastánci globalizace vidí problém deindustrializace jinde. Je to prý hlavně otázka technologií.
Stiglitz připomíná, že se může zdát, že spolu s Trumpem je na straně boje proti globalizaci, ale není tomu tak. Stiglitz věří v důležitost vlády práva, tedy systému pro mezinárodní obchod, který je založen na pravidlech.
Stiglitz připomíná, že již více než 20 let kritizuje způsob, jakým je globalizace vedena, ale jinak než Trump. Když ještě pracoval jako hlavní ekonom ve Světové bance, viděl, že „pravidla hry“ jsou nerovná, ve prospěch USA a vyspělých zemí na úkor rozvojových zemí. Dohody nebyly spravedlivé.
Představa, že naši vyjednavači byli podfouknuti, je směšná. Vždyť USA v dohodách dostaly, co chtěly. Dostaly jsme silnou ochranu duševního vlastnictví, donutily jsme země otevřít se našim finančním firmám a akceptovat vysoce rizikové finanční produkty, které hrály klíčovou roli v našem vlastním finančním kolapsu, vypočítává Stiglitz.
Ano, američtí pracovníci byli znevýhodněni, hlavně ti s nízkými mzdami. A z části právě kvůli tomu, že američtí vyjednavači dostali to, co chtěli. Obchodní dohody zakotvily výhody pro korporace na úkor pracovníků, ze zemí vyspělých i rozvojových.
Neudělali jsme nic, abychom pomohli těm pracovníkům, které globalizace poškodila, tvrdí Stiglitz. Globalizace mohla být prospěšná všem, jenže tu byla nenasytnost korporací. Jim se přeci líbilo, že šly mzdy dolů a že američtí pracovníci začali konkurovat pracovníkům z rozvojových zemí, tím se jim jen zvýšily zisky.
Tam, kde Stiglitz požaduje pravidla pro mezinárodní systém, chce Trump právo džungle – vyhraje silnější. Prostě si myslí, že když jsou USA silnější než jakákoliv jedna země sama o sobě, tak vyhraje všechny tyto bitvy, a pak si vytvoří „mezinárodní obchodní režim“, který bude služkou americkým zájmům, píše Stiglitz.
Ucházejí mu dvě věci: proč by se někdo do takového systému zapojoval? Aby byl využíván? Nebude raději obchodovat s dalšími zeměmi, které se chovají slušně? Jiné země se přeci mohou spojit (a udělají to). Vždyť za chvíli bude Čína větší ekonomika než americká, když se spojí s EU, nebo jiné dvě velké země „třetího světa“, pak se americký náskok vypaří.
Mýlí se Trump, ale i zastánci globalizace. Hlavní vina je na nás samotných: špatně jsme řídili jak globalizaci, tak technologický pokrok.
Potřebujeme spravedlivější mezinárodní pravidla. Ale USA ze všeho nejvíce potřebují lepší management změny, které globalizace a technologie přinesly.
Jedná se o výtah z nové knihy Josepha Stiglitze: „People, Power and Profits: Progressive Capitalism for an Age of Discontent“.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.